Změna rozpočtového určení daní - ohrožení podpory pracovních míst
Další rozhodné NE zaznělo z Ostravy proti novele rozpočtového určení daní, která má ubrat peníze čtyřem velkým městům v Česku. Ostrava by podle tohoto návrhu měla přijít na daňových příjmech ročně o více než devět set milionu korun.
Oblastní sněm ODS, který se konal ve středu v Ostravě, vyzval své poslance a senátory, aby hlasovali proti jakékoliv zákonné zmene rozpoctového urcení daní, v jejímž důsledku by došlo ke snížení příjmu Prahy, Brna, Ostravy a Plzně. Takový zásah do daňových příjmu by podle oblastního sněmu ohrozil další rozvoj Ostravy a prakticky znemožnil splnění volebního programu ostravské ODS
v klíčových oblastech, například v oblasti zaměstnanosti. Oblastní sněm ODS se proto všemi hlasy shodl na usnesení, které vyzývá všechny představitele ODS, aby jakýkoliv takový návrh nepodpořili.
„Pokud by Ostrava o tyto peníze prišla, neznamenalo by to jen, že by nebylo dost peněz na čištení cest, stoupla by cena jízdenek MHD ci lístku do divadla. Tyto investiční zdroje využíváme mimo jiné pro vytváření podmínek pro vznik nových pracovních míst, která obsazují i lidé z okolních měst,“ upozornil náměstek ostravského primátora pro finance Tomáš Petřík.
Ze statistických dat vyplývá, že do Ostravy s třemi sty tisíci obyvateli dojíždí za prací, kulturou, sportem, nákupy, do nemocnic ci do škol dalších sto tisíc lidí. Dojíždejících za prací je podle informací úřadu práce dvaapadesát tisíc, přes třicet procent z celkového množství pracujících. Uplatnění našli například v průmyslových zónách, které se podařilo v posledních letech za podpory města vybudovat a zaplnit investory. Na vytváření pracovních míst a na zabezpečení jejich dopravní obslužnosti jsou ročně z ostravského rozpočtu vyčleněny stovky milionu korun. V současné době
Ostrava pracuje na vytvoření prumyslové zóny v Hrušove s rozlohou petatřicet hektaru, která by měla být určena pro lehký průmysl. Velkým příslibem je také rozvoj Vědecko-technologického parku v Porubě. S dalším rozširováním počítají i zóny Hrabová a Mošnov, ve kterých už nyní našlo práci deset tisíc lidí.
„Rozhlédnete se po svých spolupracovnících, kolik z nich dennodenně dojíždí z okolních měst? Ostrava je přirozené regionální centrum. A došlo tu k výrazné změne struktury podnikání. Nová pracovní místa, i když ne tak rychle, jak by to bylo potřeba, přibývají. Peníze na podporu jejich vytváření, na podporu budování zón, by se ale mohly rozplynout na opravy chodníku v malých městech. Výsledkem bude, že poroste v celém kraji nezaměstnanost,“ míní Tomáš Petřík.
Na základě průzkumu a statistických dat ze sedmi základních oblastí, kam patří doprava, kultura, sport, sociální služby, zdravotnictví, bezpečnost a školství, bylo propočteno, že mimoostravští občané se podílejí na čerpání rozpoctu částkou 952 milionu korun, tedy téměr identickou s částkou, o kterou má Ostrava podle návrhu novely zákona o rozpoctovém urcení daní přijít.
„Souhlasíme s tím, aby obce dostaly přidáno. Navýšení peněz pro menší města a obce by se mělo ale vyřešit tak, aby velkým městům nemusely být soucasně odebrány a utlumen tak jejich rozvoj. Prozatímním výsledkem předkladatelů nového rozpočtového určení daní je však bohužel zatím to, že se mezi čtvericí nejvetších měst a menšími městy a obcemi vyostřily vztahy,“ dodal Petrík.
Poslat odkaz na stránku e-mailem
*) vyplnění takto označených položek je povinné.
