Od vzniku samostatného státu do komunálních voleb 1994

Vnitřní situace v ODS

Výkonná rada se scházela v tomto období jedenkrát za měsíc na dvoudenním zasedání na různých místech republiky. Svá zasedání mimo Prahu využívala k setkání s regionální reprezentací ODS a k následným mítinkům členů vedení a ministrů s občany. Jednání se zúčastňovali členové VR, ministři ODS a předseda PS s hlasem poradním a řada dalších hostů. Šlo o obsáhlá podrobná jednání, na kterých se probírala aktuální politická situace, informace z vlády a PS, zprávy z regionů, přijímala se stanoviska k aktuálním otázkám, řešily se koncepční problémy dlouhodobého charakteru, kontrolovalo se plnění programového prohlášení. Požadovalo se předkládání písemných materiálů před jednáním VR. Tato praxe organizování VR, která byla používána do jisté míry i v předchozím období, se uplatňuje v ODS dodnes. Výjezdní dvoudenní rady se však konají v určitých krátkých intervalech a nepřevažují. Gremium ODS se scházelo obvykle dvakrát týdně.

Při probírání vnitřních záležitostí se ODS věnovala problematickým místním sdružením a oblastem, snažila se vstupovat do sporů v okamžiku, kdy se zdálo, že není dostatek vnitřní síly na jejich potlačení. I přes řadu vnitřních mechanismů, snažících se eliminovat vnitřní konflikty, se ODS těmto konfliktům neubránila. Problémy se vyskytly v Havířově, České Lípě, Říčanech, Pelhřimově, Jihlavě, ale i jinde. Zvláště komplikovaná situace byla od počátku založení ODS v její brněnské části, kde docházelo k osobním střetům, které vrcholily odvoláním primátora V. Mencla přes nedoporučení VR. Spory v Brně pokračovaly v různé intenzitě dále, znovu nabraly na síle před komunálními volbami, kdy do sporu mezi dvěma křídly v poměru 510:560 členů musela zasahovat VR a volit administrativní způsob řešení. Bohužel několikrát musela řešit i problémové "causy" některých vrcholných politiků ODS. Již v průběhu září 1992 se VR zabývala účastí M. Macka na privatizaci Knižního velkoobchodu. Požadovala v té věci od místopředsedy ODS vysvětlení a vyjádření. V hlasování bylo 9:4 přijato jeho vysvětlení. Touto záležitostí se VR zabývala opakovaně i v dalším roce. VR 1. 7. 1993 doporučila odvolání J. Kováře z funkce vedoucího úřadu vlády. Na své VR 16. 10 1994 v Blansku se zabývala značně mediálně propíraným používáním vozu Mercedes od firmy Helbig P. Čermákem, doporučila P. Čermákovi složit depozitum ve výši, která by odpovídala možnému daňovému zvýhodnění. 5. 12. 1994 se VR obrátila na poslance L. Blažka se žádostí o opuštění ODS pro způsobení dopravní nehody v opilosti a zvláště pro jeho reakci na tuto událost, kdy se snažil celou záležitost bagatelizovat.

Z krátkodobých otázek stojí za to zmínit stanovisko ODS k volbě prezidenta. ODS považovala za užitečné, aby prezident republiky byl zvolen co nejdříve. Jejím kandidátem byl Václav Havel. Volbu prezidenta nechce spojovat s dalšími otázkami, zejména ne s naplněním prozatímního senátu, jak bylo někdy navrhováno. Pracuje na transformaci ministerstva státní kontroly do Nejvyššího kontrolního úřadu vymezeného Ústavou a novým zákonem o NKÚ. Na jeho prezidenta byl navržen poslanec bývalého FS za ODS L. Voleník. Politická diskuse probíhala nad přeměnou prokuratury do podoby státního zastupitelství a nad obsazením dlouhodobě uprázněného místa generálního prokurátora.

ODS vystupovala proti zákonu o platech ústavních činitelů, zejména proti jejich pravidelné valorizaci. Po dlouhých průtazích tento zákon stejně PS proti vládě a proti VR ODS vyvzdorovala.

Dlouhodobé koncepční otázky

Řada dlouhodobých koncepčních otázek překročila hranice tohoto období a dostala se do období dalších. Opakovaně a podrobně se zabývala územně-správním uspořádáním země. Měla představu, že se podaří přijmout rozhodnutí o územně-správním členění v poměrně krátké době tak, aby volby do vyšších územně samosprávných celků mohly proběhnout společně s volbami do PS v roce 1996. Jiřímu Vlachovi bylo uloženo zřídit komisi, která by vypracovala návrh ODS k této problematice. První teze k ústavně-právnímu uspořádání byly přijaty VR 17. 4. 1993. V nich se za vhodné považuje vytvoření zhruba 10-12 krajů. Variantu se zemí českou a moravskou (nebo moravskoslezskou), jak navrhují některé politické subjekty, pokládá ODS za nepřijatelnou. Vytváření krajů pokládá za součást dlouhodobé komplexní reformy veřejné správy. Podporuje proces decentralizace ve smyslu přesunu rozumného množství pravomocí až na úroveň obcí a předřazuje vnitřní reformu a kultivaci státní správy při minimalizaci nákladů dalším krokům v územně-správním uspořádání. Vyskytly se ale i návrhy, aby se VÚSC staly okresy. V r. 1994 se ODS přiklonila k variantě 17 krajů s rozdělením kraje středočeského. Podle názoru ODS zřízení VÚSC nesmí způsobit přílišnou atomizaci ČR, nesmí zvýšit výdaje na státní správu a nesmí se stát přítěží, ale naopak výhodou pro občana. Na konci roku 1994 vrcholí diskuze o dělení okresů. Dvaačtyřicet míst v republice požadovalo vlastní okres a chtělo se vrátit k územně-správnímu členění před rokem 1960. Tlaky na vládu byly velice silné. Jediný nový okres, který byl zřízen k 1. 1. 1996, byl okres Jeseník, u kterého byly pro jeho vznik shledány skutečně závažné důvody v jeho odlehlosti. Náklady na jeho zřízení a problémy, které bylo nutno přitom řešit, v tomto případě vedly vládu k rozhodnutí jít cestou přesunu agent z okresních úřadů na obce, a tak vytvořit pro občana pohodlnější státní správu. Tento postup volání po nových okresech oslabil.

Po ztroskotání návrhu na zřízení prozatímního Senátu vzniklého transformací českých poslanců bývalého FS pracovala ODS na přípravě volebního zákona a vytváření volebních obvodů do Senátu. Doufala, že k dohodě dojde v takovém termínu, aby bylo možno první volby do Senátu uspořádat společně s volbami do obecních zastupitelstev v roce 1994. Vybírala kandidáty a připravovala se na volby, které chtěla vyhrát, a proto do nich chtěla nasadit výrazné kandidáty včetně vlastních politických špiček. Pro volby připravovala centrální volební program s prostorem pro individuální program každého kandidáta. Navrhovala, aby se do Senátu volilo v 81 jednomandátových volebních obvodech většinovým systémem. ODS preferovala jednokolový volební systém, který ale nezískal podporu koaličních partnerů. Zákon o volbách do Senátu a Poslanecké sněmovny nebyl v červnu 1994 přijat.

ODS pracuje na zákonu o postavení a majetku církví. Uznává významnou úlohu církví ve společnosti. Domnívá se, že je třeba respektovat postavení a význam vnitřně plně autonomních církví. Připravila návrh kroků, kterými je možno dosáhnout, aby církev byla v rámci státu zcela nezávislá duchovně a v rámci možností církví i hmotně. Trvá však na tom, že s restitucemi nelze ani v tomto případě jít před 25. únor 1948 a že je možno vydat majetek, který bude v okamžiku uplatnění nároku ve vlastnictví státu. Tento striktní postoj se však nevztahuje na majetek židovský. Návrh připravený vládou o restituci majetku židovských náboženských obcí však nebyl PS poslanci jiných stran schválen. Vláda potom navrhla vydání tohoto majetku exekutivní cestou. Otázka církevního majetku je jedním z ústředních témat koaličních vyjednávání, ODS na těchto jednáních vede J. Stráský po odstoupení J. Zieleniece z pozice vyjednávače.

ODS má zájem na ukončení restitucí jako podmínky k vlastnické jistotě. Několikrát se pokusila bezúspěšně navrhnout zákon o tzv. restituční tečce. Odmítá vydávat další restituční zákony, které by rozšiřovaly počet oprávněných osob o spolky a nadace, v úvahu přichází pouze vydání vybraného majetku exekutivní cestou. Připravený zákon o restituční tečce ztroskotal na nedohodě o rozsahu a způsobu vydávání církevního majetku.

Hodně času věnuje od svého založení ODS řešení otázky, jak se vyrovnat s minulostí, přijetí zákona o 3. odboji, zákonu o odtajnění materiálů STB, který byl v září 1994 dokončen. Dalšími zákony s výrazným politickým obsahem, kterými se ODS v tomto období zabývala, je zákon o střetu zájmů, o legalizaci výnosů z trestné činnosti, zákony o politických stranách a volbách do obecních zastupitelstev, zákony o fungování neziskového sektoru.

Hodně pozornosti věnovala bytové politice. ODS připravila řadu nástrojů bytové politiky - stavební spoření, hypoteční úvěry a jejich státní podporu, výstavbu obecních bytů a penziónů pro důchodce - jejich účinnost se v současné době příznivě projevuje. Kromě toho připravila postupnou deregulaci nájemného.

Podrobně se zabývala bezpečnostní situací a nárůstem kriminality a uložila příslušným ministrům, aby urychlili přípravy návrhů zákonů, které zjednoduší administrativu a zvýší akceschopnost policie.

Mnoho času si vyžádalo řešení důsledků rozdělení federace. V oblasti dělení majetku a vytyčení společných hranic brzy vyprchala ochota slovenské strany, jednání postupovala pomalu a byla protahována.

ODS vždy podporovala vyrovnaný státní rozpočet, s tím, že část výnosů z privatizace je možno použít na vyrovnání dluhů zděděných z období komunistického hospodářství. V roce 1994 byl poprvé učiněn pokus o prosazení ústavního zákona o vyrovnaném státní rozpočtu, podruhé v roce 1999.

Postupné začleňování do demokratických struktur v první vlně (jako je Rada Evropy, asociační dohody s EU, později vstup do OECD a NATO) a nejvyšší ratingy ze všech postkomunistických zemí v tomto období byly nejlepší odpovědí oponentům o správnosti nastaveného transformačního kurzu.

Počátky sporů ve vládní koalici

Po odeznění problémů s rozdělením státu to ve vládní koalici brzy začíná skřípat. Koaliční kluby málo spolupracují, naopak se chovají jako rivalové, vláda ani parlamentní většina často nevystupují jako celek. Teprve teď začíná probíhat konflikt o vymezení pozic, ve kterém ODS často prohrává nebo ustupuje při vědomí největšího dílu odpovědnosti za fungování státu. Vztahy v koalici se ODS snaží posílit bilaterálními schůzkami, na kterých by se měla lépe vyjasnit stanoviska. K posílení komunikace uvnitř koalice se vytvářejí a scházejí tzv. "čtyřky" (setkání předsedů koaličních stran), "miničtyřky" (místopředsedové), "devítky" a "třináctky" (v PS). Na těchto jednáních probíhají diskuze o základní koncepci a úloze koalice obecně a o přístupu k řešení konkrétních problémů. ODS zastává názor, že klíčové materiály a problémy státního charakteru je nutné a vhodné projednávat především nejdříve na zasedáních vlády. Problémem je, že koaliční partneři se snaží uplatňovat své názory přednostně na jiných fórech. Tiskové konference ODA jsou místem častého útočení na ODS. KDU-ČSL zase často vydává po jednáních vlády rozdílná stanoviska od oficiálního usnesení vlády. Josef Lux požaduje v červnu 1994 setkání s analýzou a bilancováním dvouleté působnosti koalice. Toto jednání se uskutečnilo na úrovni rozšířené "čtyřky" v Kolodějích, kde koaliční partneři potvrdili, že koaliční jednání probíhají průběžně a na všech potřebných úrovních. Anulovali tak informace, které se čas od času objevovaly v médiích na základě jejich výroků, o nefungování komunikace uvnitř koalice. Naši poslanci byli pravidelně vyzývání VR i vedením ODS, aby v PS postupovali uvážlivě, nepodíleli se na návrzích opozice na odvolání koaličních ministrů. 19. 9. 1994 kritizovala výkonná rada, že poslanci ODS neopustili jednání zemědělského výboru při projednávání návrhu na odvolávání ministra zemědělství J. Luxe. ODS má zájem na uchování atmosféry důvěry a spolupráce v koalici.

Klidná není ani situace uvnitř samotné ODS. Sílí kritika ministra zdravotnictví P. Loma, jak ze strany zdravotnické veřejnosti, tak ze strany ODS. Totéž se opakovalo v případě ministra L. Rubáše, řešení fungování a problémů zdravotnictví bylo na VR věnováno opakovaně hodně prostoru. Naši ministři měli vždy silnou opozici vůči svým návrhům a své práci právě v ODS. Nikdy se nemohli spolehnout na bezmeznou loajalitu vlastních poslanců. Nároky na jejich práci byly velmi vysoké a často se od nich očekávaly zázraky, které se v situaci probíhající transformace všech sfér společnosti nemohly uskutečnit. Je běžné, že vládní poslanci mění vládní předlohy. Vztahy vlády a parlamentu byly jedním z ústředních témat vnitřní politiky ODS. Instituce mladého státu se teprve učí, jak pracovat v rozdělených kompetencích a co může způsobit snaha o jejich přesahování. Parlament má tendenci prostor vládě neustále zužovat, má silné mocenské a exekutivní ambice. VR opakovaně doporučuje poslancům ODS i členům vlády za ODS, aby si vzájemně a intenzivně předávali potřebné informace a koordinovali taktiku pro předkládání návrhů zákonů a jejich prosazování.

Další informace

• Od 1. 1. 1993 se mluvčí ODS stala Jana Petrová, která tuto funkci vykonávala několik let.
• V jednotlivých krajích vznikají regionální sdružení jako další organizační prvek ODS. Od prvního čtvrtletí 1993 probíhají přípravy na komunální volby. Bod komunální volby je pravidelně projednáván na jednáních VR. Byl vytvořen centrální volební štáb s pravomocí koordinačního orgánu ve složení Koukal, Zieleniec, Vlach, Čermák a po jednom zástupci za každý region.
• 27. - 28. 11. 1993 proběhl v Kopřivnici IV. kongres ODS (příloha 1). Na kongresu byla při jednání v sekcích přijata krátkodobá a dlouhodobá strategie bydlení, aktualizace agrárního a kulturního programu, nástroje a cíle ekologické politiky. Nejužší vedení zůstává nezměněno, Výkonná rada je obměněna téměř z 50%.
• V lednu 1994 opustil klub ODS poslanec Josef Ježek.
• Proběhlo setkání starostů a přednostů okresních úřadů ODS 31. 1. 1994 v Nymburce věnované politické diskusi k podzimním volbám. Našim kandidátům byl určen materiál "Jak sestavit komunální volební program ODS" a "Rukověť kandidáta" se základními komunálními zákony. Ve dnech 11. - 12. 5. 1994 se v Nymburce konalo jako součást přípravy voleb setkání pracovníků ODS. Do komunálních voleb šla ODS s volebním programem s titulem Rozvážně a odpovědně ("15 x 3"). Jeho východiskem byl volební program ODS pro volby do PS v roce 1992, na které program pro komunální volby navazoval. 29. 9. 1994 se v Praze konal předvolební seminář s kandidáty na primátory a starosty okresních měst za aktivní účasti ministrů ODS. Předvolební konference se konala v Brně 6. 11. 1994, byla věnována pozitivní prezentaci principů komunální politiky ODS. Pro komunální volby vznikla dohoda s KAN.
• Rozdělení kompetencí místopředsedů: Čermák řídí HK ODS, manažerskou síť, zabývá se problematikou financování ODS a vnitropolitickými záležitostmi, Stráský se zabývá problematikou zemědělství, privatizace, dopravy, vztahem ODS a orgánů státní správy, Vlach legislativní problematikou, vztahem ODS k médiím, územně-správním upořádáním a přípravou ODS na komunální volby, Zieleniec zahraničními vztahy ODS, analýzou její politické činnosti, volebním programem.

Toto je tisková verze článku, který se nachází na: http://www.odsostrava.cz/kronika-ods/od-vzniku-samostatneho-statu-do-komunalnich-voleb-1994.aspx