Od ustavujícího kongresu ODS do parlamentních voleb 1992

29. prosince 2007

Počátky ODS

Okamžitě po kongresu Výkonná rada ODS (dále VR), která se v té době scházela každých 14 dní, zahájila práci na organizační struktuře strany. Do pracovních poměrů jsou přijímáni oblastní manažeři a vytvářeny jejich pracovní náplně. ODS se soustřeďuje na získávání členů, na vytváření místních sdružení jako nejnižších článků strany. členský příspěvek byl stanoven na 100,- Kčs pro výdělečně činné, 50,- Kčs pro nevýdělečně činné, byl přijat návrh přihlášky. Do 15. 6. 1991 proběhly místní sněmy. Od začátku je snaha udržet ODS nerozdrobenou, k tomu je třeba trvat na udržení principu jeden okres = jedno oblastní sdružení. Každé oblasti byl přidělen jeden poslanec, který byl jejím garantem. Ke konci června měla ODS sedmnáct tisíc členů. Pro zájemce o ODS byla vydána brožura "Vítáme Vás v ODS".

Výstava grafických návrhů loga ODS v Aruroře, červen=červenec 1991

Na svém prvním zasedání po kongresu výkonná rada ODS vyhlásila veřejnou anonymní soutěž na grafický návrh loga ODS se zadáním, že logo má představovat písemná zkratka ODS modré barvy velikosti 13 x 18 cm. Vítěz bude odměněn dvaceti tisíci korun, předsedou poroty byl jmenován V. Klaus. Do soutěže bylo zasláno 250 návrhů. Vítězem soutěže se stal pan Aleš Krejča z Prahy. Od června měla ODS své logo. Z návrhů byla upořádána výstava od 24. 6. do 6. 7. 1991 ve výstavní síni Aurora na ul. 28. října v Praze 1.

Předsedou poradního sboru byl VR jmenován J. Zieleniec, tajemníkem Hlavní kanceláře P. Havlík. Oba se ze své funkce stávají členy VR stejně jako předsedové poslaneckých klubů - F. Houška z FS a S. Volák z ČNR. Celkový počet členů VR tak dosáhl sedmnácti.

Poradní sbor měl být složen z odborníků z praxe, z akademické oblasti a z poslanců ODS. V poradním sboru, jehož hlavním úkolem bylo vypracování volebního programu, bylo od června ustaveno deset pracovních skupin pro jeho tvorbu v jednotlivých tematických okruzích. Jeho členem byl kupříkladu Václav Bělohradský.

Počátky státoprávních sporů

ODS začínala se 40 poslanci v ČNR, 39 ve FS a dvěma ministry, Václavem Klausem ve federální a Karlem Dybou v české vládě. Součástí lánských dohod byla domluva o tom, že nedojde k rekonstrukci vlády, ale že z jakýchkoliv důvodů uvolněné místo ve vládách bude - v rámci vyvažování parity - obsazeno kandidátem ODS (většina ministrů byla z OH). 3. 5. 1991 ODS navrhuje na místo prvního místopředsedy české vlády (p. Vlasák odchází ze zdravotních důvodů) I. Kočárníka a J. Stráského. Navrhuje dva kandidáty, aby si předseda vlády mohl vybrat. Jmenován byl J. Stráský. 20. 6. 1991 byl po průtazích ministrem kontroly české vlády jmenován I. Němec. Místo bylo neobsazené již od 28. 2. 1991. ODS se nepřipojila ke snaze P. Pitharta odvolat ministra zemědělství Kubáta, který chtěl svůj spor s tímto ministrem řešit poukázáním na tlak ODS. V září vstoupil do ODS ministr kultury M. Uhde. Na uvolněné místo ministra spravedlnosti ODS navrhla předsedovi vlády F. Houšku, posléze tento návrh doplnila o druhého rovnocenného kandidáta J. Nováka, který byl ministrem jmenován 8. 1. 1992.

Téma státoprávního uspořádání, které hýbalo celou zemí, bylo vyvoláno přípravou nové ústavy a jednáními mezi republikami. ODS nemohla k tomuto tématu mlčet. Má informace od svých poslanců, kteří se účastní prací na federální ústavě a jsou to informace znepokojivé. ODS k této věci vydala řadu stanovisek, podporuje funkční federaci, trvá na tom, že v pojetí mezinárodního práva nejsou republiky právním subjektem. Tím je pouze federace. Se znepokojením sleduje snahy o to, aby federální ústavě předcházela smlouva mezi republikami jako závazný právní akt, a tendence snižovat význam FS. Odmítá myšlenku následných ratifikací federální ústavy a jejích případných změn národními parlamenty jako prvek jasně konfederační. Naopak, domnívá se, že je třeba kompetence federace posílit ve věcech daňových, pojišťovnictví a energetice. Se znepokojením sleduje jednání republikových parlamentů a republikových vlád, jež směřují k rozvolnění společného státu. V září 1991 v Bratislavě jednala ODS s Maďarskou nezávislou iniciativou a Demokratickou stranou. S oběma se dohodla na úzké spolupráci vycházející ze společných názorů na pokračování federace.

Kontakty s jinými politickými stranami

Od počátku ODS udržovala četné kontakty se zahraničními stranami (v Hlavní kanceláři bylo zřízeno zahraniční oddělení, jehož úkolem bylo i pěstování těchto kontaktů), se stranami na Slovensku i v Čechách. Do těchto jednání vstupovala ODS velmi otevřeně. Řada jich vyústila v konkrétní dohody, se kterými vyslovil souhlas kongres ODS jako vrcholný orgán strany. Vzápětí po svém vzniku začala ODS vyvíjet snahu po sjednocení pravice, z její iniciativy probíhala jednání o tomto tématu. Na ODS se obracely malé pravicové strany a nabízely nikoli integraci, ale předvolební koalici. Sledovaly sílící podporu ODS a měly tendenci této podpory využít. Jako první přichází s nabídkou koalice Liberálně demokratická strana zastoupená Emanuelem Mandlerem a Bohumilem Doležalem, nabízí své osobnosti na kandidátku ODS. Neúspěšně proběhlo opakované jednání s Konzervativní stranou - Svobodným blokem pro nepřiměřené požadavky z této strany se zanedbatelným významem. 12. 6. 1991 proběhlo jednání s KAN zastoupeným B. Dvořákem a P. Guttlerem. ODS a KAN na základě tohoto jednání doporučují svým členům trvale spolupracovat na místní, oblastní i republikové úrovni, aby tato spolupráce mohla být základem předvolební a volební koalice všech pravicových stran. Pokusy o větší spolupráci byly i v ČNR, kde byl 18. 6. 1991 ustaven Konzervativní blok jako platforma pro prosazování pravicových návrhů.

Nejdále pokročilo jednání s Křesťanskodemokratickou stranou, se kterou se ODS 18. 9. 1991 dohodla na vzájemné spolupráci směřující k volební koalici. ODS a KDS doporučily svým členům spolupracovat na všech úrovních a poslaneckým klubům koordinovat svá jednání. Jednání s KDS 20. 11. 1991 skončilo návrhem na Dohodu o volební a povolební koalici a spolupráci, která byla schválena na I. řádném kongresu ODS 23. 11. 1991 v Plzni. Šlo o poměrně volnou koalici, vycházející ze samostatných volebních programů, završených společným programovým prohlášením a společnou kandidátní listinou. Kongres schválil i rámcovou dohodu o sestavení kandidátních listin. Dále pověřil VR, aby s KDS jednala o společném postupu při novelizaci volebního zákona, o případné koaliční spolupráci ve volbách do zastupitelstev v obcích, o postupu při návrhu na složení povolební vlády. Kongres schválil i dosavadní koaliční jednání s KAN a pověřil VR jejich dokončením.

Jednání s ODA vedlo k dohodě o tzv. "Paktu o neútočení" tj. o vzájemné toleranci při respektování možných odlišných stanovisek k některým otázkám a o vytvoření stálé konzultační rady na úrovni místopředsedů s cílem zajistit pravidelnou vzájemnou informovanost a společné prosazování shodných stanovisek. Tuto dohodu vzal kongres na vědomí. Přijal i informaci o jednáních s LDS, ČSL a s dalšími stranami a o jednání se slovenskými stranami (DS, ODÚ-VPN, MNI). Výkonná rada dostala široký mandát k pokračování v těchto jednáních.

Od roku 1992 je ODS členem Evropské demokratické unie (EDU), tedy společného uskupení stran napravo od středu. Tato organizace dnes sdružuje přes 30 členských stran téměř ze všech evropských zemí. Předseda ODS V. Klaus byl v roce 1996 zvolen místopředsedou EDU a v této funkci působí dodnes.

I. řádný kongres ODS

I. řádný kongres ODS proběhl ve dnech 22. - 23. 11. 1991 v Plzni (příloha 1). Opět pracoval v sekcích. Sekce volební se věnovala řešení organizačně-technického zajištění voleb a projednávala teze volebního programu. Sekce politická se věnovala zejména státoprávnímu uspořádání, zahraniční politice, koaličním jednáním, privatizaci, spolupráci se zahraničními stranami, vstupem do Evropské unie konzervativních stran. Předsedou byl zvolen Václav Klaus, počet místopředsedů byl rozšířen na čtyři a vedle P. Čermáka a M. Macka se jimi stali J. Kovář a J. Zieleniec. Pro zajímavost dodávám, že J. Zieleniec vstoupil do ODS teprve 1. 2. 1992, tedy tři měsíce po svém zvolení místopředsedou. O tom, že Zieleniec není členem ODS, nebyli členové kongresu informováni.

Na kongresu byla z 50% obměněna VR. Došlo k drobné změně stanov, k vytvoření nové funkce ředitele HK, kterého jmenuje předseda strany, prosazuje se snaha oddělit výkonnou složku od složky politické. Kongres VR uložil jmenovat tiskového mluvčího.

Kongres byl završením velmi intenzivního pracovního období, ve kterém ODS položila základy svého budoucího fungování, zavedla dodnes používané mechanismy a pravidla (i když podle aktuálních potřeb obměňované a doplňované), ustavila své orgány, vypracovala a zfunkčnila vlastní organizační strukturu, stala se stranou přítomnou ve všech částech země (v době konání kongresu měla ODS 17 tisíc členů v 803 místních sdruženích a každý den vznikala další). Získala postavení nejsilnějšího - ve smyslu veřejné podpory - pravicového subjektu a posílila ho jednáními a smluvními akty s ostatními pravicovými stranami. Byla vůdčí silou v jednáních o integraci pravicového spektra a dokázala v zájmu potlačení roztříštěnosti a řevnivosti ustoupit ze svých pozic. A co více, pracovala na jasných srozumitelných principech zaměřených na předcházení a eliminaci možných vnitřních konfliktů, což byl jev u politických subjektů vzniklých po listopadu neznámý. Byly položeny základy volebního programu a volební kampaně.

Situace před volbami 1992

Od samého počátku musela ODS čelit řadě útoků a osočování. Dostávala nálepky jako strana nesnášenlivá, přestože vedla nejvíce vzájemných jednání, jako strana antiekologická a antisociální, třebaže nic takového nikdy neměla v programu a ani pak později za svého vládnutí neprosazovala. Opak byl pravdou.

Období pokongresové bylo věnováno především přípravě volebního programu a organizaci volební kampaně. Místopředsedové strany si rozdělili kompetence: Zieleniec dostal na starost image strany, volební program, koaliční jednání, Macek volební kampaň, Čermák poslanecké kluby, vlády a financování strany, Kovář vnitrostranickou organizaci, manažerskou síť, personalistiku. Ředitelem hlavní kanceláře byl jmenován J. Havlena, tiskovým mluvčím ODS byl J. Schneider.

Pokračuje jednání s politickými subjekty, zejména s KAN, se kterým byly udržovány dobré kontakty (na jeho žádost mu poskytnuta půjčka 250 tisíc Kčs na řešení základních existenčních problémů), ale i s dalšími, Konfederací politických vězňů, Svobodnou rolnickou stranou, Radou Poláků v Čechách, Agrární stranou, Mladými konzervativci, ROI, s Liberálním kongresem, KDH. Některé z těchto stran se domnívaly, že ODS je snadnou příležitostí, jak se zbavit vlastních závazků a udržet se dále v politice. U takových stran ODS doporučuje, aby její členové vstupovali do ODS individuálně klasickou cestou. Smyslem těchto jednání bylo vyměnit si názory na aktuální problémy, názory na to, zda je účelné hledat cestu k dohodě o předvolební koalici nebo o společném povolebním postupu nebo zda je možné dojít k dohodě o předvolebním neútočení. Se slovenskými politickými subjekty taková jednání byla vedena jak z centrální, tak i národní úrovně (z úrovně slovenské ODS). Na Slovensku vznikla dohoda mezi DS a ODS o předvolební koalici a společné kandidátce do SNR a FS s paritní účastí obou stran, nebylo doporučeno uzavřít koalici s ODÚ-VPN. V Čechách se pokračovalo s KDS v konkretizaci dohody schválené kongresem. Definitivní smlouva o volební koalici s názvem Občanská demokratická strana a Křesťanskodemokratická strana byla uzavřena 1. 4. 1992. Smlouvou bylo stanoveno, že na kandidátních listinách budou pouze členové ODS a KDS. Volební kampaň obě strany povedou samostatně a na své náklady se společným programovým prohlášením. Na Slovensku poskytla ODS část svých míst na společné kandidátce s DS kandidátům Konzervativní demokratické strany.

ODS na Slovensku

Jako jediná nová česká politická strana se pokusila ODS působit jako strana federální a přispět tak k udržení funkční federace. 14. a 15. 8. 1991 navštívila politická reprezentace v čele s V. Klausem východní Slovensko, kde se setkala s představiteli státní správy a proběhl mítink v Michalovcích, který Klaus označil za nejtěžší ve svém životě. Ustavující setkání slovenské ODS proběhlo za účasti V. Klause 27. 1. 1992 v Levicích. 5. 2. 1992 byla ODS zaregistrována na Ministerstvu vnitra Slovenské republiky, slovenští zástupci byli členy VR a pravidelně na její zasedání dojížděli. ODS vedla za účasti svých vrcholných představitelů na Slovensku volební kampaň, volební materiály byly publikovány v obou jazycích, česky i slovensky a část maďarsky. Krajské kanceláře ODS byly zřízeny v Bratislavě, Trenčíně, Banské Bystrici a Košicích. Rozvíjení slovenské ODS postupovalo poměrně rychle 5. 5. 1992 bylo na Slovensku 456 členů ODS ve 30 místních sdruženích. Na vznik slovenské ODS reagovala i organizační struktura ODS. Na kongresu v Luhačovicích byli za členy VR zvoleni její slovenští členové.

Po rozhodnutí o rozdělení státu se slovenská ODS začala připravovat na samostatnou existenci. VR byl předložen návrh na složení Koordinační rady, která začala pracovat po učinění rozhodnutí o rozdělení federace. 31. 10. 1992 se uskutečnilo republikové setkání zástupců ODS na Slovensku jako příprava na III. kongres a na samostatnou existenci od 1. 1. 1993. III. kongres vyslovil souhlas s rozdělením ODS na ODS českou a slovenskou. 28. 11. 1992 se v Žilině konal Kongres ODS Slovenska jako pokračování III. Kongresu ODS. Na kongresu byly přijaty stanovy samostatné strany a jejím předsedou zvolen J. Bednár. Po rozdělení státu vstoupila slovenská ODS do široké integrace stran v čele s Demokratickou stanou. Současný předseda této DS je L. Kánik.

Parlamentní volby 1992

Pro organizování volební kampaně byla vybrána agentura Young and Rubicam. Po celé zemi od začátku založení ODS probíhaly mítinky a besedy s občany, na kterých naši představitelé vysvětlovali politiku ODS. Počátkem září 1991 byl jmenován centrální volební štáb ve složení Havlík, Čermák, Macek, Hájek, Roček, Havlena, Vodička, Kratěna (Y. a. R.). Byla vypracována pravidla pro výběr kandidátů a systém jejich vzdělávání. Do konkursu na vypracování scénáře volební kampaně ODS se přihlásil s projektem i Igor Chaun. Od srpna 1991 začali v Hlavní kanceláři pracovat dva američtí poradci pro volební kampaň.

Zvláštní pozornost byla věnována vypracování pravidel pro výběr kandidátů, mechanismu primárních voleb, výběru a schvalování volebních lídrů. Politickou garanci za volební kampaň měl M. Macek, P. Havlík měl přímou odpovědnost za faktické fungování všech složek a J. Kratěna za reklamní část volební kampaně. Později byl volební štáb rozšířen o všechny místopředsedy. Centrální volební část vytvářel celkovou volební strategii, oblastní volební strategie byla ponechána oblastem. Zvláštní pozornost byla věnována propojení centrálního volebního štábu s manažerskou sítí. V předvolebním období se VR scházela každý týden a kontrolovala postup kampaně. V období do volební kampaně ODS uspořádala řadu předvolebních akcí, mítinků, setkání s občany, ale i akcí obrácených směrem dovnitř, určených k mobilizaci vnitřních sil.

V únoru proběhlo setkání starostů ODS, takovou akcí byl i II. kongres ODS v Luhačovicích 25. 4. 1992 (příloha 1), na kterém se veřejnosti a ODS představili zejména lídři ODS. Kongres dále reagoval na vznik ODS na Slovensku a schválil slovenské členy VR.

Do voleb šla ODS s programem Svoboda a prosperita, jehož teze přijal I. řádný kongres, s novým logem v podobě siluety modrého ptáka, symbolizujícího svobodu (navrženého Petrem Šejdlem) a s veselou volební znělkou. Po celé zemi se rozjely volební týmy ODS. V každém kraji působily dva a ve všední den uspořádaly každý minimálně 3 mítinky, ve volný den pět mítinků. Mítinky měly propracovanou a vyzkoušenou kompozici, sloužily k představování kandidátů a rozdávání volebních materiálů, byly slušně navštěvovány a měly dobrý ohlas. Kvalita volebního programu a úroveň volební kampaně přinesly své ovoce. Koalice ODS a KDS ve volbách zvítězila, ve volbách do ČNR získala 29,73%, do FS přes 33% (příloha 3). Na Slovensku ve volbách vyhrála HZDS, slovenská ODS získala necelá čtyři procenta. Výsledky slovenských voleb rozhodly o dalším osudu země.

Další informace

VR rozhodla o vydávání týdeníku Telegraf, jehož nulté číslo vyšlo v posledním květnovém týdnu 1991, pravidelně vycházel od počátku června. Zajištěním tohoto úkolu byli pověřeni pánové Houška, Macek, Váca, Zieleniec a Patočka. Začal pak vycházet pod názvem Sobotní telegraf v nákladu 80 000 výtisků, jeho prvním šéfredaktorem se stal M. Macek. Od začátku měl Sobotní telegraf problémy s distribucí, byly zřizovány zvláštní distribuční stánky, byl kritizován jeho obsah.
J. Zieleniec předložil návrh na založení Občanské demokratické mládeže. Byl to počátek Mladých konzervativců, kteří vznikli z podnětu a s přispěním ODS, ale nikdy nebyli a nejsou orientováni pouze na ODS a fungují v mnoha oblastech do dnešního dne. Přípravná schůzka Mladých konzervativců byla v Praze 27. 7. 1991.
Nespokojenost našich pražských členů s primátorem Kořánem vyvrcholila snahou o jeho výměnu za člena ODS. V září 1991 proběhla jeho výměna za Milana Kondra. Tento krok vyvolal odpor ODA, jejímž členem se Kořán stal krátce před svým odvoláním. ODA obvinila ODS ze snahy o získání dominantního postavení v rámci integrující se pravice. ODS v jejím postoji podpořil KAN ústy Bohdana Dvořáka.
5. 10. 1991 proběhla v Praze konference ODS jako společenská akce s projevy hlavních představitelů ODS (Klaus, Macek, Čermák, Havlík,Houška, Volák, Zieleniec, Stráský, Kondr, Dyba a Němec) a diskusí účastníků.
Od 5. 3. 1992 začal vycházet nový Bulletin ODS jako čtrnáctideník, distribuovaný pomocí členské základny, cena jednoho čísla 5,- Kčs.