Od komunálních voleb 1994 k volbám do Poslanecké sněmovny 1996

29. prosince 2007

Komunální volby 1994

V komunálních volbách v roce 1994 kandidovala ODS v 1638 místech (pro formální chybu nebyla přijata kandidátka v Mladé Boleslavi). 80% obyvatel mělo možnost volit program ODS. Před komunálními volbami se uskutečnilo jednání koaličních stran, do kterého ODS přichází s tímto poselstvím: "ODS vyzdvihuje úspěšnou práci vládní koalice od r. 1992, která je základem politické stability ČR. Blízkost programu koaličních stran a zkušenosti ze spolupráce na vládní úrovni jsou dobrým předpokladem i pro spolupráci na radnicích měst a obcí. Koaliční strany budou ve volebním boji soutěžit čestně a s pomocí věcných argumentů. Před volbami i po volbách budou postupovat partnersky s vědomím společného cíle tak, aby přispěly ke stabilitě a dalšímu rozvoji naší země." Podle tohoto poselství se i ODS chovala před i po volbách. Ve volbách ODS zvítězila se ziskem 29,5% voličských hlasů, KSČM získala 14,7%, nezávislí kandidáti 11,0%, ČSSD 8,7%, KDU-ČSL 8,6% a ODA 7% hlasů voličů.

Na VR 5. 12. 1994 se ODS zabývala hodnocením voleb, které pokračovalo na V. kongresu a na dalším jednání VR 18. 2. 1995 projednáním analýzy voleb. Konstatovala, že většina popsaných problémů vzniká uvnitř ODS, v osobních vztazích a osobních averzích a z toho vyrůstajících konfliktů uvnitř místních sdružení. Zvláště se zabývala důvody pro výraznou rozdílnost ve výsledcích v jednotlivých okresech. Rozhodla, že v problémovým okresech bude věnována zvýšená pozornost úrovni práce místní ODS a organizováno vyšší množství návštěv politické reprezentace.

V. kongres ODS

16. - 17. 12. 1994 v Karlových Varech proběhl V. kongres ODS (příloha 1). Výkonným místopředsedou se stal po výrazném tichém lobbingu Zieleniece a Marvanové Libor Novák, který zvítězil nad Václavem Klausem podporovaným Petrem Čermákem. Volbu výkonného místopředsedy předcházela v předkongresovém období debata o možnosti souběhu tohoto vnitrostranického mandátu s jinou funkcí. Do značné míry vítězila představa, že osoba výkonného místopředsedy se má na plný úvazek věnovat pouze ODS a nemá se "rozptylovat" jinými činnostmi. Výběr osoby nového místopředsedy však tento názor nepotvrdil. Ostatní místopředsedové zůstávají (Stráský, Vlach, Zieleniec). Došlo k výrazné obměně členů VR, bylo zvoleno deset nových členů.

Politický program ODS

Ještě před komunálními volbami proběhla v ODS diskuze o potřebě základního dlouhodobého politického programu, na základě materiálu předloženého M. Mackem výkonné radě 19. 9. 1994. Jako základ politického programu ODS je vzat volební program pro volby do PS v roce 1992. Některé problémy řešené v tomto programu se ale již posunuly, a je nutné je buď dořešit, anebo řešení korigovat potřebným směrem (přeměna sociálního řádu, zdravotnictví, samospráva, občanská společnost, Evropská unie). Kongres v Karlových Varech uložil VR vytvořit v ODS mechanismy a podmínky pro vnitrostranickou diskuzi o programových otázkách a připravit do 30. 9. 1995 návrh Politického programu, který by se stal základem pro tvorbu volebního programu pro r. 1996 (usnesení pro kongres připravil J. Zieleniec). Tento materiál bude předložen kongresu v roce 1995. Kolem programu a jeho pojetí se v ODS rozproudila velmi živá a hluboká debata, ve které se řešilo i další směřování ODS a způsob jejího fungování. Macek se Zieleniecem nesli toto téma jako své osobní téma, do kterého vkládali víc než do témat jiných. Teze vypracované Zieleniecem rozpracovává grémium a překládá je VR 30. 4. 1995. Publikován byl v listopadu 1995. Tento program byl shrnutím politických názorů ODS v obecné rovině. Do dalšího vývoje nebyl právě pro tuto obecnost použitelný.Ukázalo se, že v českém dobovém prostředí je pro prezentaci politických názorů vhodnější formou volební program, který může být postaven na potřebné konkrétnosti.

Sociální politika

Pro rok 1995 byla ústředním tématem sociální politika. ODS má její ucelenou koncepci, která je pro své postavení na selektivnosti a adresnosti ("sociální slunce" změnit na "sociální reflektor") průlomem do dosavadního pojetí. Základem úspěchu je možnost dohody s koaličními partnery a přijetí této koncepce veřejností, k tomu je nutné její trpělivé vysvětlování občanům v médiích a na osobních setkáních celou ODS. Ministr Vodička pro tento účel připravil rukověť sociální problematiky pod názvem "Jak dál v sociální politice". ODS se ze všech sil snaží najít pro sociální zákony dostatečnou podporu, v jednáních ustoupila až na samu mez únosnosti, byla si vědoma, že je nutno vypracovat systém, který nebude demotivační a nebude zatěžovat státní rozpočet v budoucnosti stále stoupajícími mandatorními výdaji. Stejná péče byla věnována vypracování a prosazení nového důchodového zákona, ve kterém návrh na prodloužení věku odchodu do důchodu byl reakcí na měnící se demografickou situaci. Bohužel tento zákon byl později zdeformován změkčením podmínek odchodu do předčasného důchodu, což byla podmínka ze strany lidové pro souhlas s tzv. balíčky.

Aféry s BIS

Kvalita koaliční spolupráce se v tomto období zvolna zhoršovala. V lednu 1995 obvinil J. Kalvoda Bezpečnostní informační službu (BIS) vedenou prozatímním ředitelem S. Devátým, nominovaným ODS (S. Devátý byl do nástupu do funkce členem ODS a opět se do ní po odchodu z funkce vrátil), z vyhledávání a shromažďování materiálů o parlamentních stranách a jejích představitelích. VR 13. 1. 1995 konstatovala, že obvinění bez důkazů je možno pokládat za zpochybňování demokratického systému a parlamentní demokracie. Žádné, ani sebemenší důkazy pro své tvrzení, J. Kalvoda ani později nepředložil. BIS ústy svého ředitele proti tomuto nařčení okamžitě ostře protestuje. S. Devátý říká: "Celý svůj dosavadní život jsem nevěnoval boji proti totalitním praktikám bývalého komunistického režimu, nenechal se mlátit a zavírat jenom proto, abych dnes vedl tajnou službu, která by používala stejných nezákonných a nehumánních metod, jako tomu bylo u bývalé státní bezpečnosti." ODS na toto téma svolává koaliční "čtyřku" a na jejím jednání se snaží obnovit klidnou atmosféru, která je potřebná pro další spolupráci jak ve vládě, tak v Parlamentu, a odkázuje na možné prošetření této záležitosti ze strany Parlamentní komise pro kontrolu BIS. Závěry šetření vlády i Parlamentní komise obvinění BIS nepotvrdily a ODS očekává, že se ODA vyvaruje dalších kroků v této věci. Později se stejným podezřením přichází i J. Lux. ODS svým koaličním partnerům a veřejnosti adresuje slova, že "koalice, která zaručuje pokračování současného pozitivního vývoje naší země, je více než jakýkoliv parciální zájem." (18. 2. 1995.)

Na přelomu roku se ODS snaží s různě velkým úspěchem domluvit s koaličními partnery na harmonogramu práce vlády a přijímaných zákonů do konce volebního období. Musí vyrovnávat naprosto protisměrné tlaky: ODA chce razantně a skokově snižovat daně, KDU-ČSL chce naopak více ze státního rozpočtu rozdávat. ODS je pro obě strany hromosvodem při hledání kompromisu mezi těmito krajními postoji.

Integrace ODS - KDS

Výrazně jinak než s ostatními koaličními partnery probíhá spolupráce s KDS. S blížícími se volbami se prohlubují úvahy o možnosti pokračování koalice s KDS či o jejím sloučení s ODS. ODS podporuje postupnou integraci pravice a chce se na tomto procesu aktivně účastnit. Kloní se proto více ke sloučení obou stran ještě před volbami do PS tak, aby ve volbách bylo možno vést jednotnou kampaň. KDS nemá na sloučení s ODS jednotný názor, probíhá v ní názorové štěpení, klub KDS v PS se rozdělil na dva. Jeden byl pro sloučení s ODS, druhý se přikláněl ke KDU-ČSL. V září byla připravena 17 článková Smlouva o procesu integrace mezi ODS a KDS (KAN), která řešila podrobnosti integračního procesu ve všech jeho částech, ve fázi do schválení integrace vrcholnými orgány obou stran až do jejich úplného splynutí a výmazu KDS jako právního subjektu. Od podpisu smlouvy se zástupci stran vždy účastnili jednání orgánů druhé strany. Od VR v Třešti ve dnech 13.-14. 10. 1995 se jejího jednání zúčastňovali I. Pilip a F. Benda jako reprezentanti KDS. Smlouvu schvalující kongresy ODS a KDS se odehrávaly ve stejný den a v poměrné blízkosti, ODS v Hradci Králové a KDS ve Svitavách. Mezi jednáními probíhá průběžná výměna informací o jejich průběhu. Před sloučením KDS s ODS se sloučila KDS s částí KAN. Toto řešení podpořilo 60% místních klubů KAN.

Kandidující členové KDS vstupují do ODS do 31. 1. 1996. ODS přejímá veškeré závazky KDS včetně dlužného sociálního pojištění, dlužných daní, nájemného a pracovněprávní závazky k 10 zaměstnancům.

Vnitřní situace v ODS

V únoru 1995 do klubu ODS ve FS vstoupil T. Ježek (přestoupil z ODA) a A. Frommer (kandidující za LSU-LSNS). A. Röschová odstoupila z vedení mandátového a imunitního výboru (reakce na "JUDrgate").

Zhoršuje se pozice ministra zdravotnictví L. Rubáše, který čelí stále ostřejší kritice ze strany zdravotnické veřejnosti i ze strany ODS. 18. 2. 1995 VR projednávala tři materiály na téma zdravotnictví - ministra Rubáše, M. Macka a M. Syky, předsedy zdravotního a sociálního výboru PS. VR dospěla k závěru, že všechny tři materiály vycházejí z jediné koncepce a jsou si blízké, a že problém zdravotnictví není tak dramatický, jak je líčen v médiích. Stávající systém není možno nahrazovat systémem zcela jiným, ale je nutné jej doplnit kontrolními a regulačními mechanismy. L. Rubášovi bylo uloženo připravit rekapitulační materiál kroků, které se ve zdravotnictví provedly, a zároveň vytýčit cíle, kam by transformace zdravotnictví měla směřovat. Tento materiál byl oponován skupinou odborníků v rámci ODS pod vedením V. Klause. Výsledkem však bylo nikoli vypracování koncepce, ale odvolání L. Rubáše. Problematika zdravotnictví byla v té době ve veřejnosti a ve značné části ODS zúžena na problém ministra, a nikoli na názor na optimální změny v systému. Někteří členové ODS se nechtěli smířit s tím, že situace ve zdravotnictví se nedá řešit skokem, ale trpělivým usazováním a jemným zlepšováním probíhajících mechanismů. 9. 9. 1995 VR odmítá vedení vzá--jemné polemiky L. Rubáše a M. Macka prostřednictvím médií, a nikoli na odborných fórech. Ministrem zdravotnictví se v říjnu 1995 stal překvapivě dosavadní ministr dopravy J. Stráský, poprvé a zase na dlouhou dobu do křesla ministra zdravotnictví nastoupil nelékař. Žádnou zvláštní změnu ve fungování resortu to nepřineslo. Fungování samotného ministerstva se spíše zhoršilo. Podle mínění mnohých se nástupem do křesla ministra zdravotnictví J. Stráskému povedlo se ctí utéci od řešení problémů v dopravě, kde zvláště v železniční dopravě byla situace velmi výbušná, hrozila stávkou a neobešla se bez přímého zásahu V. Klause. Ministrem dopravy se stal V. Budínský.

Příprava voleb do Poslanecké sněmovny 1996

Hned po V. kongresu začala probíhat příprava voleb do PS. Probíhala na základě standardních, v ODS již dobře zavedených mechanismů: pravidla pro výběr kandidátů, primární volby, jmenování centrálního volebního štábu, vypracování volebního programu, scénáře volební kampaně, zadání volebních materiálů. Proto také ve všech dalších částech této publikace se budu přípravou voleb zabývat jen tam, kde se od tohoto pravidelného rituálu liší a také tam, kde budu zmiňovat konkrétní odpovědnost za volební kampaň a eventuálně užití kontroverzních volebních prostředků. Pro vypracování volebního programu byly využívány odborné komise ODS. Volby zajišťovala reklamní agentura Ogilvy and Mather. 14. 10. 1995 VR určila výkonného místopředsedu L. Nováka zodpovědným za volby 1996 po stránce finanční i organizační. Současně rozhodla, že volební kampaň musí být velice úsporná, bez zbytečného plýtvání. 4. 5. 1996 se v Ostravě konala pracovní předvolební konference s vystoupením lídrů. Volební program pro volby do PS se skládal z rezortních kapitol se stejnou vnitřní strukturou (co se odehrálo v minulosti, co se děje v přítomnosti a co chce ODS prosazovat v budoucnosti). Jeho názvem Svoboda a prosperita chtěla ODS naznačit kontinuitu s úspěšně započatou transformací společnosti, kterou před čtyřmi roky spoluzahájila, kterou chce obhájit a dále v ní intenzivně pokračovat.

Ještě před volbami se objevily problémy se sponzoringem ODS. Kritiku médií vyvolala pro svou neobvyklost v našich podmínkách již sponzorská večeře na Žofíně (30. 11. 1994) s premiérem, ministry ODS a podnikateli, které se účastnili též zástupci podniků se státní majetkovou účastí. VR 3. 5. 1996 uložila výkonnému místopředsedovi, aby důsledně ověřoval údaje o odesilatelích všech finančních darů, jako reakci na přijetí dvou darů od podivných zahraničních dárců (Bacs a Sinha), u kterých se později po volbách ukázalo, že se pod těmito jmény skrýval jiný dárce. Současně zavázala vedení ODS, aby se zabývalo otázkou průhlednosti a kontrolovatelnosti financování politických stran s cílem zlepšení současného zákonného stavu.