Příloha 1: Kongresy ODS - volby vedení, výkonných rad
Ustavující kongres ODS
Ustavující kongres ODS se konal ve dnech 20.-21. dubna 1991 v Olomouci.
Kongres schválil základní dokumenty Občanské demokratické strany - Stanovy ODS a programové prohlášení "Cesta k prosperitě". Dále schválil usnesení pracovních sekcí.
Kongres pověřil výkonnou radu jmenovat členy koordinačního výboru OF a svolat první řádný kongres strany v nejkratším reálném termínu. Nedoporučil místním a oblastním sdružením v následujícím funkčním období kandidovat bývalé členy KSČ do funkcí v ODS a do zastupitelských orgánů. Rozhodl, že členské příspěvky budou zasílány do centra prostřednictvím místních, případně oblastních sdružení. Kongres dále uložil výkonné radě dopracovat návrh pravidel pro formování politické linie a pro výběr kandidátů při volbách tak, aby mohl být předložen k vnitrostranické diskusi před příštím kongresem.
Delegáti kongresu poprvé zvolili všechny orgány strany v čele s tříčlenným vedením a sedmnáctičlennou výkonnou radou.
Kongres ustavil Občanskou demokratickou stranu jako demokratickou stranu s konzervativním programem.
Volby vedení ODS
| Předseda: | Václav Klaus |
| Místopředsedové: | Petr Čermák, Miroslav Macek |
Volby Výkonné rady ODS (celkové složení první výkonné rady)
Jan Bauer, Petr Čermák, Petr Hapala, Petr Havlík, František Houška, Emil Jaroš, Václav Klaus, Milan Kondr, Jiří Kovář, Miroslav Macek, Radim Nováček, Jiří Stránský, Václav Trojan, Oldřich Váca, Jindřich Vodička, Stanislav Volák, Josef Zieleniec
I. řádný kongres ODS
I. řádný kongres ODS se konal ve dnech 22.-23. listopadu 1991 v Plzni.
Kongres mimo jiné schválil stanoviska k procesu privatizace, ke koaličním jednáním (s KDS), k nápravě křivd a třetímu odboji, k zahraniční politice, ke státoprávnímu uspořádání a k tezím volebního programu.
Kongres uložil:
- Výkonné radě dokončit koaliční jednání s KANem, vést další koaliční jednání a uzavřít případnou volební a povolební koalici.
- Výkonné radě a poslaneckým klubům uložil připravit legislativní znění stanov pro případné působení v celé ČSFR. Místním a oblastním sdružením ODS uvést do 3 měsíců vlastní stanovy do souladu s novým zněním stanov.
- Výkonné radě vytvořit pracovní skupinu, která všestranně posoudí současné volební zákony do zákonodárných sborů a připraví jejich případnou novelizaci.
- Výkonné radě zabezpečit funkci tiskového mluvčího.Výkonné radě vytvořit pracovní skupinu, která se bude cíleně zabývat problematikou privatizace.
- Výkonné radě seznámit oblastní sdružení se zprávou KRK.
- Výkonné radě zpracovat a zveřejnit zásady pro udělování a odebírání licencí místním sdružením ODS.
- Výkonné radě a předsedovi strany zajistit organizačně, technicky a personálně výkon funkce ředitele HK od 1.1.1992, ředitele HK jmenuje předseda strany na návrh Výkonné rady. Výkonná rada vypracuje návrh změny stanov, tyto změny budou řešit vytvoření sekretariátu ODS a důsledné oddělení HK od politické oblasti.
- Kongres vyjádřil plnou podporu poslancům Federálního shromáždění a České národní rady za ODS, ocenil jejich práci a vyjádřil jim za ni poděkování.
- Kongres uložil místním a oblastním sdružením ODS předložit hlavní kanceláři připomínky k tezím volebního programu ODS do 20.12.1991.
- Kongres ODS doporučil místním sdružením, aby při navrhování kandidátů do parlamentních voleb 1992 respektovali ustanovení "lustračního zákona" a nenavrhovali ty kandidáty, kteří nevyhoví podmínkám "lustračního zákona". Kongres zároveň požádal poslanecké kluby o prosazení této podmínky do volebního zákona.
1) Stanovisko k procesu privatizace
V této fázi ekonomické reformy je klíčovým prvkem proces privatizace a jeho tempo. Každé zakolísání v jejím průběhu je ohrožení reformy.
Nezastupitelnou roli musí sehrát kupónová privatizace, proti níž je v současné době vedena řada útoků. Co nejrozhodněji všechny odmítáme. Říkáme, že není možné předřazovat technické problémy řešení před otázky existenční. Podle našeho názoru je nutné zkrátit na minimum dobu, po kterou jsou dosud státní podniky podrobeny spontánní privatizaci nebo předprivatizační agónii.
Mluvit dnes o odkladu znamená vytvářet ve veřejnosti zbytečné a škodlivé pochybnosti. Musíme požadovat po odpovědných představitelích, aby vyjádřili jednoznačnou politickou vůli realizovat kupónovou privatizaci co nejdříve a v potřebném rozsahu.
Přes řadu kritik považujeme průběh malé privatizace za úspěšný. Rozhodující je, že se rozběhla a vytvořila dobrý předstupeň pro privatizaci velkou. Současně vytváří nové klima zejména v oblasti obchodu a služeb. S procesem privatizace je těsně spojen vznik malého a středního podnikatelského stavu, který jednoznačně podporujeme. Tato podpora musí přejít od politických prohlášení k vypracování zákonných norem a systému účinných podpor. Pouze rychlá a účinná privatizace nás zbaví neschopných nomenklaturních struktur, které zabírají místa na řídících funkcích mnoha podniků.
2) Stanovisko ke koaličním jednáním
ODS si je vědoma potřeby co největší integrace pravicových stran, a proto se snaží udržovat trvalou dvoucestnou komunikaci se všemi názorově blízkými stranami.
Jednání s KDS vedlo k dohodě, kterou kongres ODS tímto schvaluje: Představitelé ODS a KDS se na dnešním jednání dohodli, že předloží a doporučí ke schválení nejvyšším orgánům obou stran dohodu o volební a povolební koalici a spolupráci. Tato koalice bude vycházet ze samostatných volebních programů, završených společným programovým prohlášením a bude mít společnou kandidátní listinu. Každodenní spolupráce obou stran v zákonodárných sborech a vládách bude zintenzívněna. Současně se pověřují volební štáby obou stran přípravou společného programového prohlášení a volebních kampaní.
Součástí dohody je i neveřejná rámcová dohoda o sestavení kandidátních listin, kterou kongres ODS tímto též schvaluje.
Jednání s ODA vedlo k dohodě o vzájemné toleranci i při respektování možných odlišných stanovisek na některé otázky ("Pakt o neútočení") a o vytvoření stálé konzultační rady na úrovni místopředsedů s cílem zajistit pravidelnou vzájemnou informovanost a zajistit společné prosazování shodných stanovisek. Tuto dohodu bere kongres na vědomí.
Další jednání na nejvyšší úrovni byla a jsou vedena s LDS, KAN, ČSL a dalšími stranami, ze slovenských stran s DS, ODÚ-VPN a MNI.
Kongres schvaluje dosavadní koaliční jednání s KAN a pověřuje výkonnou radu tato jednání dokončit.
Kongres pověřuje výkonnou radu, aby s KDS dále jednala o společném postupu při novelizaci volebního zákona, o případné koaliční spolupráci ve volbách do zastupitelstev v obcích a o postupu při návrhu složení povolební vlády. Kongres pověřuje výkonnou radu vést další koaliční jednání a uzavírat případné volební a povolební koalice.
3) Stanovisko k nápravě křivd a třetímu odboji
Delegáti kongresu ODS cítí hluboké znepokojení nad pomalým postupem náprav křivd, způsobených v době nesvobody.
Kongres ODS současně žádá své poslance ve FS, aby se účinně zasadili o projednávání zákona o III. odboji, který by umožnil plnou rehabilitaci postižených a právní postih viníků.
4) Stanovisko k zahraniční politice
ODS prosazuje, podobně jako v jiných oblastech, pragmatickou zahraniční politiku, zaměřenou na efektivní dosahování vytčených cílů, politiku prostou moralizování, planých gest a poučování druhých, politiku, která je schopná rozlišovat mezi chtěným a možným, politiku, která nám vrátí vážnost v mezinárodním společenství.
Naším bezprostředním cílem je integrace Československa do Evropských společenství. Uvědomujeme si přitom náročnost tohoto procesu pro všechny zúčastněné strany. Přizpůsobit se budeme muset nejenom my, ale také společenství samotné. Uvědomujeme si zásadní význam obranné aliance NATO pro zachování míru v Evropě. Zejména její transatlantický rozměr vytváří v sjednocující se Evropě potřebnou rovnováhu. ODS prosazuje vytvoření takových mezinárodně politických podmínek, které by Československu otevřely cestu do Severoatlantické aliance, případně zajistily jeho efektivní obranu ze strany NATO.
Klíčový význam mají pro nás vztahy se Spojenými státy americkými a dalšími vyspělými demokratickými státy, bez jejichž aktivní účasti si nedovedeme představit vytváření nového, postkomunistického pořádku ve světě a v Evropě.
Uvědomujeme si, že spolu s Německem a Rakouskem obýváme jeden historický a civilizační prostor. Máme s těmito sousedy tisíciletou zkušenost ze vzájemného sousedství a soužití, v níž kromě stinných stránek je také mnoho dobrého, na co můžeme navazovat. Evropská integrace nám i tady otevírá cestu k nové kvalitě našich vzájemných vztahů. Chceme udržovat přátelské a korektní vztahy se všemi sousedy. S Polskem a Maďarskem nás pojí nynější úsilí napravit škody napáchané komunismem. Nedomníváme se však, že integrace Československa s těmito státy je nutnou podmínkou a předstupněm integrace celoevropské.
Poslední desetiletí nás svázalo politicky a hospodářsky se Sovětským svazem. Nyní, tváří v tvář jeho rozpadu, procesu, který bude pravděpodobně trvat velmi dlouho, musíme své zájmy v tomto prostoru zvažovat dvojnásob pečlivě.
ODS je zásadně proti dlouhodobému vázání našeho hospodářství na sovětskou ekonomiku prostřednictvím tzv. triangulárního obchodu, při němž má Západ úvěrovat náš vývoz do Sovětského svazu. Tento plán má velmi sporné krátkodobé přínosy, a zcela nesporné, zásadní negativní důsledky nejen pro naši ekonomiku, ale i pro celospolečenský vývoj a pro naše mezinárodní postavení. ODS přitom není proti efektivním obchodním vztahům se státy bývalého Sovětského svazu. ODS podporuje seriózní a všestranné styky se všemi demokratickými státy, hlásícími se k principu dodržování lidských práv, politickému a ekonomickému pluralismu.
Kongres ODS konstatuje výhrady ke znění připravované smlouvy mezi ČSFR a SSSR. Ukládá poslancům zákonodárných sborů, aby při přípravě a projednávání této smlouvy dbali dlouhodobé perspektivy Československa.
ODS se zasazuje o to, aby byla provedena zásadní personální očista aparátu ministerstva zahraničí a ministerstva zahraničního obchodu.
5) Stanovisko ke státoprávnímu uspořádání
Jsme si vědomi výhod společného státu všech občanů, žijících na našem území, proto se k němu hlásíme. Stavíme se však za to, aby byl uspořádán nikoliv na národním, ale na územním a občanském principu.
Federace dvou republik je neobvyklá a potenciálně nestabilní. Vznik dalších subjektů uvnitř federace by byl možný na základě širokého souhlasu občanů obou republik referendem.
Vícečlenné federace musí mít pravidla, jak řešit spory. Podstatou musí být to, aby federace měla ve sporných případech rozhodující slovo.
Uspořádání státu musí vycházet nejen z historických územních celků, ale musí být i racionální.
Má-li mít federativní uspořádání navenek podobu jednoho státu, musí všechny části federace uznat prioritu federálních zákonů nad republikovými.
Odmítáme představy konfederativního uspořádání státu, který považujeme za nefunkční.
Jsme si vědomi, že může nastat situace, v níž se účelné federativní uspořádání Československa stane neuskutečnitelným. V takové situaci jsme připraveni řešit rozdělení federace na dva samostatné státy.
6) Stanovisko k tezím volebního programu
Kongres ODS bere na vědomí předběžné teze volebního programu ODS a žádá všechny členy, aby své připomínky zaslali poradnímu sboru na adresu hlavní kanceláře.
Volby vedení ODS (dovolba dvou místopředsedů)
Místopředsedové:
Jiří Kovář, Josef Zieleniec
Volby Výkonné rady ODS
Josef Bejček, Josef Červinka, Petr Hapala, Jiří Honajzer, Emil Jaroš, Tomáš Kádner, E. Srp, Jiří Stránský, Václav Trojan, Jindřich Vodička
II. řádný kongres ODS
II. řádný kongres ODS se konal dne 26. dubna 1992 v Luhačovicích.
Kongres vzal na vědomí informaci o přípravě volební kampaně.
Kongres schválil volební program "Cesta k prosperitě" a rozšíření působnosti ODS na Slovensko, kde začala vznikat řádná sdružení ODS.
Kongres byl koncipován jako předvolební, nebyly na něm tedy voleny všechny orgány strany. Kromě zástupce za severní Čechy byli do výkonné rady zvoleni zástupci za 4 kraje na Slovensku.
Dovolba členů Výkonné rady ODS
Filip Šedivý (severní Čechy)
Slovensko: Hilda Horská, Otta Malík, Eva Sahligerová, Miloš Sladký
III. řádný kongres ODS
III. řádný kongres ODS se konal dne 7. listopadu 1992 v Praze.
Kongres rozhodl v souvislosti s očekávanými změnami ve státoprávním uspořádání po 1. lednu 1993 o oddělení slovenské části strany a konstituování samostatné ODS Slovenska. V souladu s tím rozhodl, aby toto jednání bylo ukončeno Kongresem ODS Slovenska dne 28. listopadu 1992 v Žilině. Uložil výkonným radám obou nových subjektů, aby na úrovni politických reprezentací připravili a podepsali smlouvu o vzájemné efektivní spolupráci v politické oblasti, v otázkách vzdělávání, propagace, styků se zahraničními partnery a o používání symbolů ODS.
Dále kongres schválil nové znění stanov, do kterých zařadil funkci výkonného místopředsedy, pověřeného řízením hlavní kanceláře a manažerské sítě. Předsedu ODS mají zastupovat výkonný místopředseda a 3 místopředsedové. Uložil výkonné radě, aby určila oblasti, za které budou místopředsedové odpovídat.
Kongres dále pověřil ministry a poslance ODS, aby iniciovali přijetí zákona o třetím (respektive protikomunistickém) odboji a současně je pověřil prosazováním zákona o nepromlčitelnosti zákonů proti míru a lidskosti.
Kongres pověřil zástupce ODS v zákonodárných sborech a vládách, aby ze všech sil bránili narušování jednoty vznikajícího Českého státu a odsoudili všechny projevy, které k tomu, zejména na Moravě, směřovaly.
Kongres vyslovil podporu vedení ODS a vládě České republiky při jednání se slovenskou stranou o dělení ČSFR.
Volby vedení ODS
| Předseda: | Václav Klaus |
| Výkonný místopředseda: | Petr Čermák |
| Místopředsedové: | Jan Stráský, Jiří Vlach, Josef Zieleniec |
Volby Výkonné rady ODS
Miroslav Beneš, Josef Cibulka, Jiřina Fišerová, Petr Hapala, Zdeněk Kubr, Jiří Lapčík, Lukáš Mašín, Radim Nováček, Antonín Pečenka, Luděk Rubáš, V. Soukup, Jiří Stránský, Miroslav Sychra, Václav Trojan, Marta Vláčilová, Oldřich Vlasák
IV. řádný kongres ODS
IV. řádný kongres ODS se konal ve dnech 27.-28. Listopadu 1993 v Kopřivnici.
Kongres kromě organizačních úkolů, pravidel poskytování darů regionálním sdružením a změn stanov doporučil využít závěry z jednání sekcí krátkodobá a dlouhodobá strategie bydlení, aktualizace agrárního programu ODS, nástroje a cíle ekologické politiky ODS a aktualizace kulturního programu ODS.
Kongres doporučil poslancům iniciaci novely vysokoškolského zákona, která by zrušila uznávání akademického titulu RSDr. absolventům vysoké školy politické při ÚV KSČ. Stejně tak doporučil výkonné radě a legislativní komisi ODS možnost zvážit novely lustračního zákona.
Kongres konstatoval, že Mladí konzervativci, sdružení občanů, mající vlastní právní subjektivitu a samostatné hospodaření, jsou organizací spolupracující s ODS.
Dále mimo jiné pověřil výkonnou radu, aby neprodleně iniciovala vznik volebního štábu k podzimním komunálním volbám 1994 a připravila závazný postup při sestavování kandidátek. Uložil výkonnému místopředsedovi uspořádat pracovní setkání k přípravě těchto voleb.
Volby vedení ODS
| Předseda: | Václav Klaus |
| Výkonný místopředseda: | Petr Čermák |
| Místopředsedové: | Jan Stráský, Jiří Vlach, Josef Zieleniec |
Volby Výkonné rady ODS
Miroslav Beneš, Josef Cibulka, Bohdan Dvořák, Petr Hapala, Ondřej Huml, Marie Kautská, Robert Kolář, Josef Kosík, Zdeněk Kubr, Miroslav Macek, Lukáš Mašín, Radim Nováček, Antonín Pečenka, Pavel Pešek, Aleš Rejthar, Vlastimil Tlustý, Michal Tošovský, Jan Volavka
V. řádný kongres ODS
V. řádný kongres ODS se konal ve dnech 17.-18. prosince 1994 v Karlových Varech.
Kongres schválil hlavní úkoly ODS, které ve svém projevu formuloval předseda Václav Klaus:
- využít nevolebního roku ke konsolidaci, k růstu členské základny a k nalezení nových forem oslovení naší veřejnosti nejen k podpoře ve volbách, ale i k aktivnímu zapojení do každodenního politického života,
- udělat další krok k ideovému ukotvení ODS, v rozpracování našich základních programových dokumentů, v přípravě východisek k sestavení volebního programu pro volby 1996,
- začít s předstihem, tedy ve druhé polovině roku 1995, hledat kandidáty pro parlamentní volby,
- pokračovat jak na makroúrovni, tedy v jednotlivých městech a obcích, v důsledné transformaci naší země, v hledání racionálního řešení některých dosud nedořešených témat, jako je restituční tečka nebo reforma všech forem veřejné správy, a v pružném a aktivním řešení problémů nově vznikajících,
- hledat co nejlepší formy spolupráce, kolegiality a loajality uvnitř jednotlivých orgánů ODS a mezi nimi navzájem a samozřejmě využívat i všech forem naší vnitřní komunikace k rychlé obousměrné informovanosti a k rychlému přenášení námětů na řešení vznikajících problémů,
- nepovyšovat osobní zájem ambice na úkor oslabování soudržnosti a akceschopnosti naší politické strany.
Kongres dále mimo jiné pověřil výkonnou radu úkolem připravit a navrhnout VI. kongresu pravidla pro výběr kandidátů a pro sestavení kandidátky pro parlamentní volby 1996.
Kongres uložil výkonné radě připravit do 30.9. 1995 návrh dokumentu s názvem "Politický program ODS", vytvořit v ODS mechanismy a podmínky pro další kolo vnitrostranické diskuse o programových otázkách a předložit tento návrh ke schválení kongresu v roce 1995.
Volby vedení ODS
| Předseda: | Václav Klaus |
| Výkonný místopředseda: | Libor Novák |
| Místopředsedové: | Jan Stráský, Jiří Vlach, Josef Zieleniec |
Volby Výkonné rady ODS
Vladimír Bartoš, Ivan Bečvář, Tomáš Fejfar, Petr Hapala, Ondřej Huml, Jan Klas, Robert Kolář, Jiří Liška, Miroslav Macek, Hana Marvanová, Lukáš Mašín, Pavel Pešek, Přemysl Sobotka, Vlastimil Tlustý, Evžen Tošenovský, Jan Volavka, Vladimír Zeman, Jaroslav Zvěřina
VI. řádný kongres ODS
VI. řádný kongres ODS se konal ve dnech 18.-19. listopadu 1995 v Hradci Králové.
Kongres kromě jiného schválil smlouvu o procesu integrace mezi ODS a KDS (KAN), politický program ODS, změny stanov a pravidla pro výběr kandidátů a sestavení kandidátek pro parlamentní volby 1996.
Kongres vzal na vědomí informace o základním rámci předvolebních akcí ODS a o přípravě voleb. Dále potvrdil jako lídry do voleb do Poslanecké sněmovny Milana Uhdeho (jižní Morava), Ivana Kočárníka (střední Čechy), Václava Klause (severní Morava), Jana Stráského (východní Čechy), Jiřího Vlacha (jižní Čechy), Vladimíra Budinského (severní Čechy), Jana Rumla (západní Čechy) a Josefa Zieleniece (Praha).
Volby vedení ODS
| Předseda: | Václav Klaus |
| Výkonný místopředseda: | Libor Novák |
| Místopředsedové: | Jan Stráský, Jiří Vlach, Josef Zieleniec |
Volby Výkonné rady ODS
Miroslav Beneš, Lubomír Dvořák, Petr Hapala, Jan Klas, Robert Kolář, Dagmar Lastovecká, Jiří Liška, Miroslav Macek, Hana Marvanová, Pavel Pešek, Tomáš Ratiborský, Ludvík Rösch, Přemysl Sobotka, Vlastimil Tlustý, Evžen Tošenovský, Oldřich Vlasák, Jan Volavka, Vladimír Zeman
VII. řádný kongres ODS
VII. řádný kongres ODS se konal ve dnech 7.-8. prosince 1996 v Brně.
Kongres kromě jiného uložil výkonné radě, aby sestavila pracovní skupinu, která měla vyhodnotit dosavadní zkušenosti s existencí a činností regionálních sdružení, zejména ve vztahu k jejich složení a klíči sestavování, pravidly pro sestavování parlamentních kandidátek a k jejich dalším kompetencím.
Dále uložil vedení ODS a ministrovi zdravotnictví, aby maximálně urychlili chystané systémové změny ve zdravotnictví.
Kongres doporučil výkonné radě, aby pověřila jednoho z místopředsedů ODS pracovním kontaktem s představiteli ODS v samosprávě.
Kongres uložil výkonné radě, aby jednotlivým odborným komisím, které budou zřízeny výkonnou radou, dala za úkol zabývat se konkrétními tématy, která byla přednesena v rozpravě na kongresu.
Volby vedení ODS
| Předseda: | Václav Klaus |
| Místopředsedové: | Miroslav Macek, Ivan Pilip, Jan Stráský, Josef Zieleniec |
Volby Výkonné rady ODS
Václav Benda, Miroslav Beneš, Petr Hapala, Robert Kolář, Ladislav Kutík, Dagmar Lastovecká, Petr Nečas, Pavel Pešek, Ivan Pištora, Tomáš Ratiborský, Ludvík Rösch, Jan Sobotka, Přemysl Sobotka, Vlastimil Tlustý, Evžen Tošenovský, Stanislav Volák, Miloš Vystrčil, Vladimír Zeman
VIII. mimořádný kongres ODS
VIII. mimořádný kongres ODS se konal ve dnech 13.-14. prosince 1997 v Poděbradech.
Kongres vzal na vědomí odstoupení z funkce celého vedení ODS a Výkonné rady ODS a zvolil nové orgány.
Kongres požádal vedení ODS, aby jednalo o sestavování vlády za podmínky dodržení základních programových principů ODS. Svěřil rozhodnutí o případné účasti či neúčasti na vládě před volbami užšímu grémiu ODS. Dále požádal poslance a senátory za ODS, aby nehlasovali pro ústavní zákon o zkrácení volebního období. V případě konání předčasných voleb byla preferována ústavní cesta.
Kongres uložil novému vedení ODS, aby neprodleně využilo všech možností k veřejnému objasnění sporných faktů kolem financování ODS. Výkonné radě uložil projednání změn stanov na nejbližším kongresu ODS a všem příslušným orgánům a reprezentantům ODS, aby věnovali v nejbližší době pozornost dokončení privatizace a dořešení vlastnických vztahů v již částečně zprivatizovaných podnicích. IX. kongres má být programový, na jehož programu budou body kontrola plnění volebního programu a práce odborných komisí.
Kongres odsoudil v souvislosti s výbuchem v blízkosti bydliště Ivana Pilipa všechny formy brutality a násilí.
Volby vedení ODS
| Předseda: | Václav Klaus |
| Místopředsedové: | Miroslav Beneš, Libuše Benešová, Bohdan Dvořák, Miroslav Macek |
Volby Výkonné rady ODS
Ladislav Hruška, Robert Kolář, Ivan Langer, Dagmar Lastovecká, Josef Pavel, Jiří Payne, Ivan Pištora, Ludvík Rösch, Martin Říman, Přemysl Sobotka, Vlastimil Tlustý, Alexandr Tomský. Evžen Tošenovský, Jaroslav Vlček, Miloš Vystrčil, Tom Zajíček, Jaroslav Zvěřina
IX. řádný kongres ODS
IX. řádný kongres ODS se konal dne 4. dubna 1998 v Jihlavě.
Kongres mimo jiné schválil změny stanov a striktní pravidla pro přijímání sponzorských darů. Byli dovoleni místopředseda ODS a několik členů výkonné rady.
Kongres vyslechl projev předsedy ODS o připravovaném volebním programu a konstatoval, že přijímá formální členění programu nastíněné v programu, souhlasí s koncipováním programu na základě čtyř poděbradských artikulů (nedotknutelné soukromí, levný stát, nezadlužená budoucnost, solidarita zodpovědných), přičemž dalšími samostatnými částmi volebního programu budou zhodnocení a obhajoba dosavadního působení ODS v české politice, definování současné politické a ideové role ODS, zahraniční politika založená na obhajobě národních zájmů České republiky, zajištění vnitřní a vnější bezpečnosti občanů a státu a nabídka pro čtyři generace. Přílohou programu budou resortně členěná řešení věcných problémů.
Kongres konstatoval nesouhlas s postupem bývalého vedení poslaneckého klubu ODS při sestavování Tošovského vlády. Ocenil pevný postoj většiny poslaneckého klubu, téměř celého senátorského klubu, regionů, oblastí a drtivé většiny členů v průběhu období od poděbradského kongresu. Dále konstatoval připravenost ODS na povolební spolupráci s nelevicovými stranami za předpokladu dodržení pravicových principů.
Kongres pověřil vedení ODS pokračovat v jednáních s DEU a ODA za účelem maximální možné spolupráce pravicových stran.
Kongres uložil výkonné radě rozvíjet práci odborných komisí ODS a zřídit komisi pro změnu stanov. Vedení ODS uložil vyvinout maximální úsilí ve vytvoření povolební koaliční vlády z nelevicových politických stran, využívat právní cesty k obraně proti soustavnému poškozování dobrého jména a pověsti ODS, zajistit včasnou a kvalitní analýzu výsledků a shromážděných zkušeností z voleb tak, aby závěry této analýzy bylo možné použít v dalších letošních volbách. Vedení ODS dále kongres uložil, aby maximálním způsobem využilo všech výsledků forenzního auditu k potvrzení politické odpovědnosti a k znovuzískání plné důvěry ODS ve společnosti.
Kongres vyzval všechny poslance a senátory z ODS i ostatních demokratických stran, aby všemi silami prosadili ratifikaci vstupu ČR do NATO ještě do mimořádných voleb do Poslanecké sněmovny. Vyzval všechny své členy a příznivce k maximální podpoře ODS při zajišťování volební kampaně.
Volby místopředsedy ODS (dovolba za odstoupivšího Bohdana Dvořáka)
Ivan Langer
Volby Výkonné rady ODS (dovolba za několik odstoupivších členů)
Jan Klas, František Pejřil, Jiří Stříteský, Zdeněk Švrček, Vladislav Vilímec
X. řádný kongres ODS
X. řádný kongres ODS se konal ve dnech 4.-5. prosince 1999 v Liberci.
Kongres zavázal vedení ODS pokračovat v jednáních s ČSSD, KDU-ČSL a US o vytvoření většinové vlády. Za nejlepší možný výsledek těchto jednání přitom považoval dohodu o vytvoření vlády supervelké koalice ČSSD, ODS, KDU-ČSL a US.
Kongres uložil vedení ODS a poslancům ODS usilovat o posilování naší pozice v NATO a prosazování vstupu ČR do EU s respektováním národních zájmů České republiky. Výkonné radě uložil připravit a svolat na jaro roku 2000 ideovou konferenci ODS.
Kongres požádal vedení, poslance a senátory ODS o urychlené dokončení a důrazné prosazování navržených změn Ústavy a nového volebního zákona. Požádal členy stínové vlády, aby na ideové konferenci podali zprávu o své činnosti.
Kongres konstatoval, že česká společnost se stále ještě nedokázala vyrovnat se svou minulostí. Právě tato skutečnost viditelně brzdí rozvoj demokracie a upevnění práva v naší zemi. Jednou ze základních příčin tohoto stavu je přetrvávající existence komunistické strany, která nijak nezměnila svou ideologii ani cíle, ba dokonce ani název, natož aby projevila sebemenší lítost nad zločiny, které v době své vlády napáchala. Její účast v politickém dění vedle demokratických stran pak vzbuzuje dojem o legitimitě této strany navzdory zákonu o protiprávnosti komunistického režimu a odporu proti němu. Kongres ODS zaznamenal stále vzrůstající snahu komunistů o znovuuchopení moci a především o soustavné zvyšování vlivu v politickém životě obcí. Proto kongres ODS vyzval všechny organizace ODS, aby učinily vše pro soustavnou izolaci komunistů ve svých regionech a při každé příležitosti poukazovaly na jejich hanebnou minulost a pro demokracii nebezpečnou přítomnost.
Kongres dále vyjádřil vůli, aby ODS věnovala v následujícím období více pozornosti problematice venkova a jeho nutné transformaci před vstupem do EU.
Kongres ODS odsoudil setrvání členů své strany v koalicích na těch radnicích, do nichž vstoupili s vědomím, že budou koaličními partnery KSČM a dosud jimi jsou.
Volby vedení ODS
| Předseda: | Václav Klaus |
| Místopředsedové: | Libuše Benešová, Ivan Langer, Miroslav Macek, Petr Nečas |
Volby Výkonné rady ODS
Miroslav Beneš, Milan Cabrnoch, Zdeňka Horníková, Jaroslav Jurečka, Jan Klas, Milan Kondr, Jan Koukal, Jaroslav Kubera, Dagmar Lastovecká, Ctirad Otta, Martin Říman, Přemysl Sobotka, Zdeněk Švrček, Evžen Tošenovský, Vladislav Vilímec, Oldřich Vlasák, Miloš Vystrčil, Tom Zajíček
XI. mimořádný kongres ODS
XI. mimořádný kongres ODS se konal dne 15. října 2000 v Plzni ku příležitosti předvolební kampaně před podzimními senátními a krajskými volbami.
Kongres ODS považoval nadcházející volby za další důležitý střet o charakter naší země. ODS šla do těchto voleb s vědomím, že udělá vše pro to, aby se nová krajská zastupitelstva a Senát nestaly nástrojem dalších socialistických experimentů a tzv. nezávislé nepolitiky. ODS bude usilovat, aby se v naší zemi opět prosadily pravicové ideje svobodného trhu a svobodného občana. Kongres vyzval všechny kandidáty a celou členskou základnu k aktivní práci ve volební kampani, ke kampani pozitivní, slušné, ale důsledné, ke kampani vedené "hlavou i srdcem".
Kongres ODS vyzval občany: volte hlavou i srdcem, volte ODS.
Kongres uložil výkonné radě uspořádat do příštího kongresu ideovou konferenci na téma "Další směřování ODS v politickém spektru"
Dovolba členů Výkonné rady ODS
Jiří Červenka, Ivan Kosatík, Václav Nájemník
Předchozí | Následující | Zpět na obsah |
Poslat odkaz na stránku e-mailem
*) vyplnění takto označených položek je povinné.




