Závěr

Na stránkách, které jste dočetli, jsou zachyceny události Občanské demokratické strany za léta 1991-2001, které je možno i z pohledu uplynulého desetiletí v ODS pokládat za hlavní.

S lítostí znovu opakuji, že materiály, ze kterých bylo čerpáno, neumožnily barvitější líčení předkládaných událostí. V době, kdy byly pořizovány, bylo spoléháno na všeobecnou znalost kontextu popisovaných dějů, osobní znalost jejich hlavních aktérů a počítalo se s možností odhadu jejich pravděpodobných reakcí a postojů.

Byla bych ráda, kdyby tato publikace byla dostatečně silným impulsem pro její každoroční podrobnější doplňování. V budoucí roční zprávě se jistě najde prostor nejen pro podrobnější zachycení jednání grémia a Výkonné rady, ale i pro práci parlamentních klubů ODS, pro názorové postoje ODS k aktuálním tématům i vývoj jejích názorů k tématům trvalým. Najde se tam jistě i větší prostor na činnost ODS v regionech.

Tato kronika nechtěla při popisu událostí vylíčit někoho v lepším a někoho naopak v horším světle. Nechtěla nikomu ublížit ani někoho vyzvednout. Ani to pro její stručnost nebylo možné.

Jedno připomenutí na závěr si však neodpustím. Mějme vždy na zřeteli, že vyskytnou-li se problémy na určitém místě v ODS, v oblasti, místních sdružení, třebaže se je podaří v daném momentě zvládnout, je téměř stoprocentní pravděpodobnost, že se po nějaké objeví znovu. Bylo by dobré do budoucna s tím počítat.

Za uplynulých deset let se ODS stala "trvalkou" na naší politické scéně s bohatým plným květenstvím, a jak se ukazuje, i s dlouholetou perspektivou. Těší se mezinárodnímu respektu. Stalo se tak také proto, že vždy dokázala zvládat komplikované, nebezpečné situace, neřešit věci v hysterické křeči a nepřistoupit na jejich zjednodušené pojímání. Vždy dokázala jednáními a argumentací vytvořit prostor pro klidnější přístup k řešení věcí, který by více odpovídal skutečnosti. A za toto ODS děkuje hlavně Václavu Klausovi.

Přeji ODS mnoho dalších let, bohatých na výrazné a současně trpělivé a skromností obdařené osobnosti, které by ke své práci přistupovaly s vědomím, že politika je běh na dlouhé trati plný nezbytných kompromisů, ve kterém dnešní úspěch může znamenat zítřejší neúspěch, a naopak, že dnešní prohra ještě není prohrou navždy.