Od Sarajeva k mimořádným volbám 1998
Sarajevské události
28. 11. 1997 Mladá fronta dnes zveřejnila článek, podle kterého má ODS ve Švýcarsku tajné konto se 170 mil. Kč. (Tyto údajně zaručené informace ještě téhož dne doplnila televize Nova tím, že V. Klaus vlastní vilu ve Švýcarsku. Za tuto lež se později omluvila, aby neriskovala prohraný soudní spor.)
Jako reakce na zveřejněné informace z vlády odstoupili lidovci, následovala je ODA. Odpoledne po tiskové konferenci ODS se J. Ruml a I. Pilip sešli na Ministerstvu financí - schůzky se v různém časovém sledu účastnili i J. Vodička, J. Černý, J. Stráský. Telefonicky se o situaci domlouvali i s J. Luxem. Výsledkem bylo vyzvání Klause prostřednictvím médií k odchodu z funkce předsedy ODS, protože dosud nedokázal průkazně vyvrátit mimořádně závažná obvinění proti ODS. M. Macek označuje jejich jednání za vnitrostranický puč.
Přítomní členové VR svolávají okamžitě její jednání na následující den, Klaus se vrací ze Sarajeva a po jeho příjezdu VR okamžitě začíná. K večeru se před Hlavní kanceláří ve Sněmovní ulici scházejí stovky příznivců ODS k poklidné manifestaci na podporu V. Klause, kteří byli částí médií označeni za "zfanatizované davy". Po jednání VR podává Klaus demisi z místa předsedy vlády a s ním končí celá vláda. Druhého dne svolal pražský primátor J. Koukal další manifestaci na Václavské náměstí, kterou tvrdě odsoudil prezident V. Havel. Tím končí období Klausových vlád. Při předávání demise vlády 30. 11. 1997 v Lánech bylo s prezidentem a s bývalými koaličními partnery domluveno, že další jednání o sestavení vlády bude pokračovat až po kongresu ODS.
VR okamžitě svolává mimořádný VIII. kongres ODS na 14. - 15. 12. 1997 do Poděbrad. Čas do kongresu je využit k vnitrostranické diskuzi o dalším směřování ODS, o jejím politickém vývoji a k návrhům na personální obsazení funkcí vrcholného vedení ODS. V naprosté většině oblastí vítězí v návrzích na předsedu ODS V. Klaus, v 63 z 90 vítězí výrazně, proti Klausovi jich bylo pouze 5, počínání "pučistů" je odsuzováno a již před kongresem je jasné, že jejich křídlo je slabé a že nemá šanci vyhrát. V průběhu čtrnácti dnů do kongresu se za přítomnosti Klause scházela skupina, která připravovala kongres, přinášela informace o atmosféře v oblastech, připravovala se na období po kongresu. 8. 12. 1997 J. Ruml oficiálně ohlásil svou kandidaturu na předsedu ODS. V předvečer kongresu se konala v Poděbradech dramatická VR, o které se v ODS vyprávějí barvité historky. Odpůrci Klause bylo vyhrožováno, že bude-li Klaus zvolen, "vypukne bratrovražedný boj a budeme se brodit v krvi". Byl vyvíjen tlak na Klause, aby sám odstoupil, protože se vědělo, že delegáti sjezdu jej za předsedu opět zvolí.
VIII. mimořádný kongres v Poděbradech se ve dnech 14.-15. 12. 1997 odehrával ve stejně vypjaté atmosféře (příloha 1). "Pučisty" bylo v kuloárech vyhrožováno, že v případě zvolení Klause bude ODS kriminalizována a že se jistě na něco přijde. Delegáti se těmito vyhrůžkami nenechali ovlivnit a opět zvolili Klause předsedou počtem 227 z 312 možných hlasů. J. Ruml jako protikandidát získal 73 hlasy. Místopředsedy v prvním kole byly zvoleni B. Dvořák a L. Benešová, ve druhém kole M. Macek, který den předtím na VR prohlásil, že nebude kandidovat, a M. Beneš. Při rozdělení kompetencí se B. Dvořák přihlásil o řešení financování strany.
Přechod ODS do opozice
Třebaže při setkání u prezidenta v Lánech bylo domluveno, že teprve 15. 12. 1997 po kongresu ODS se bude rozhodovat o dalším postupu při sestavování možné vládní koalice, president pověřil po zjištění, že Klaus bude opět předsedou ODS, sestavováním vlády 8. 12. 1997 J. Luxe. Nové grémium 14. 12. 1997 pověřilo Klause okamžitým jednáním s J. Luxem. Původní lánské dohody nebyly ze strany prezidenta a bývalých koaličních partnerů dodrženy, na další schůzku s prezidentem byli pozváni do Lán pouze Lux a Skalický. V pondělí 15. 12. 1997 Klause navštívil Lux společně se Skalickým, kteří ho informovali, že jako možní premiéři nové vlády připadají v úvahu pánové Tošovský, Šedivý, Švejnar a Jařab. Vedení ODS bylo požádáno o stanovisko k těmto možným kandidátům. Konstatovali jsme 16. 12. 1997, že jako možní kandidáti pro nás připadají J. Tošovský a J. Šedivý. Téhož dne byl Klaus V. Havlem požádán o kontrasignaci odvolání Tošovského z místa guvernéra ČNB, protože se ho prezident rozhodl jmenovat premiérem. 17. 12. 1997 se sešla Klausova vláda na svém posledním pravidelném zasedání. Grémium formuluje názor ODS na to, jaký typ vlády a s jakou délkou mandátu pokládá ODS za přijatelný. Nejpřijatelnější variantou pro ODS byla označena vláda s dlouhodobým mandátem a politicky plnohodnotná. Zároveň grémium sestavilo seznam možného personálního obsazení resortů návrhy ODS, u některých i variantně. Očekávali jsme, že budeme vyzváni premiérem Tošovským, který úřadoval v Kramářově vile (na Úřadu vlády stále ještě úřadovala vláda v demisi - ČR tenkrát měla dva premiéry), k jednání. Ukázalo se, že však od nás chce pouze personální návrhy, aniž bychom se zajímali, o jaký charakter vlády půjde. Jednání proběhlo teprve 30. 12. 1997. Za ODS se ho zúčastnili L. Benešová a V. Klaus. J. Tošovský s námi jednal za přítomnosti novináře V. Mlynáře, kterého mu ku pomoci poslal V. Havel. J. Tošovský nám oznámil, že nechce vést žádná jednání o politických dohodách, to není jeho úkol, to je úkol politiků. Má pouze sestavit vládu, na starosti má její personální složení a nic jiného. Politickou podporu pro tuto vládu musejí najít v PS politici sami. Sestavuje vládu, která bude pracovat pouze do předčasných voleb, termín vidí červnový nebo listopadový. V. Klaus informoval o názoru ODS na sestavování vlády. ODS pokládá za potřebné, aby vláda vznikla na základě dohody hlavních politických sil s předsedou vlády. Tošovský řekl, že pro něj připadá v úvahu možnost sestavení vlády bez politické dohody. Když se politici v Poslanecké sněmovně nedohodnou a tuto vládu neschválí, on položí celou věc na stůl a nebude se o ni dále starat. Bez dohody s ODS vyzval několik jejích členů k účasti v této vládě. Členy vlády se stali Stanislav Volák, Michal Lobkowicz, Jan Černý a Ivan Pilip. Výkonná rada 5. 1. 1998 rozhodla, že nebudou zváni na jednání VR tak, jak byli předchozí ministři, protože nejsou ve vládě z pověření ODS, a vyzývá je, aby buď opustili ODS nebo vládu. Vybrali si později to první a všichni odešli do Unie svobody. Vláda sestavená J. Tošovským byla za příslib předčasných voleb v PS podpořena ČSSD.
Rozkol v ODS
ODS v tomto období stále zažívala dramatické události. 19. 12. 1997 vznikla v ODS názorová platforma reprezentovaná J. Rumlem a I. Pilipem, podporovaná zhruba polovinou poslanců a třemi senátory. 5. 1. 1998 VR vyzývá členy platformy, aby buďto ihned ukončili její činnost, nebo opustili řady ODS. VR respektuje právo členů a skupin v ODS prosazovat odlišné názory uvnitř strany, ale trvá na tom, aby členové ODS respektovali autoritu orgánů ODS a jednotnou politiku ODS. Signatáři 17. 1. 1998 zakládají novou politickou stranu Unii svobody a opouštějí ODS. Tím skončil zápas o přisvojení si ODS skupinou, kterou vedli převážně lidé, kteří přišli do ODS z jiných politických subjektů a viděli v jejím ovládnutí snadnou možnost lehce získat velký politický vliv.
Ve výkonné radě vzniklé na Poděbradském sjezdu byli tři stoupenci názorové platformy, kteří v průběhu ledna ODS opustili (Tomský, Rösch, Kolář). Místopředseda B. Dvořák opustil ODS 15. 1. 1998, aniž sdělil dostatečné důvody. Řekl, že ve financování nic neobjevil, ale přesto post místopředsedy opouští, protože neunese veřejný tlak, pod kterým se ODS nachází. Můžeme pouze spekulovat, proč k jeho odchodu došlo. Byl jediným místopředsedou se zájmem stát se členem vlády. Když se ukázalo, že ODS do vlády nejde, mohl ztratit motivaci. Nebyl v postavení profesionálního politika, práce místopředsedy je velmi náročná a nedá se v souběhu s normálním zaměstnáním dělat. I to může být, i když nepřiznaný, důvod k odstoupení. V ODS se také říkalo, že napojení B. Dvořáka na J. Rumla bylo mimořádně silné a že to byla záležitost s Rumlem prokonzultovaná.
Aby se objasnilo financování ODS, rozhodla VR 16. 1. 1998 zadat provedení forenzního auditu financování a hospodaření ODS a přispět tak k obnovení důvěry v ODS. Šetření firmy Deloitte and Touche bylo zaměřeno na získání co nejvěrnějších informací týkajících se financování ODS, účetních postupů a na prověření toho, zda údaje prezentované v účetnictví jsou spolehlivé. Forenzním šetřením bylo zjištěno, že docházelo vesměs k neúmyslnému porušování zákona o účetnictví, zákona o sdružování v politických stranách a hnutích, daňových zákonů a vnitřních směrnic strany. Docházelo i k nesprávnému vykazování sponzorských darů a v několika případech záměrně nesprávnému vykazování jmen dárců. Forenzní audit výrazně přispěl k poznání nového vedení ODS o stavu administrativy a strany a umožnil přijmout důkladná nápravná opatření. Dnešní hospodaření ODS je díky těmto nápravným opatřením pokládáno pro svou kvalitu za špičkové mezi hospodařeními politických stran, ODS je jediná česká politická strana, která si dovolila své hospodaření tímto způsobem otevřít a hodnotit.
 | |
|
Situace před mimořádnými parlamentními volbami
V lednu klesly volební preference ODS na historicky nejnižších 9%. Od této doby ale začaly zvolna stoupat. Celé jaro nejprve ODS řešila problémy s rozdělením pak se začala chystat na předčasné volby. Aby urychlila vyjasnění toho, kdo je ještě členem ODS a kdo se již za člena ODS nepokládá, posunula VR datum zaplacení členských příspěvků pro rok 1998 na 28. února. Úbytek členů byl asi 20%, a ten byl v průběhu roku z poloviny nahrazen. Od února vychází "Mezi námi" - drobný týdeník s aktuálními informacemi pro potřeby členské základny. V. Klaus se přestěhoval do Hlavní kanceláře, věnuje se řízení ODS, zejména však přípravě volebního programu a volební kampaně. Během konce zimy se ODS dvakrát sešla se sociální demokracií v souvislosti s přípravou ústavního zákona o zkrácení volebního období.
Šéfem volební kampaně ODS byl jmenován 14. 2. 1998 Václav Mencl. 7. 3. 1998 se konalo v Poděbradech setkání starostů ODS. Byly na něm představeny teze volebního programu. Na podnět jednoho z účastníků byly nazvány poděbradskými artikuly: soukromí je nedotknutelné, levný stát, nezadlužená budoucnost, solidarita zodpovědných. 22. 3. 1998 se v Brně konalo setkání předsedů regionálních a oblastních sdružení. 4. 4. 1998 se v Jihlavě konal IX. řádný kongres ODS (příloha 1). Byl to předvolební diskuzní kongres. Na uprázdněné místo místopředsedy byl zvolen I. Langer. V. Klaus na kongresu vyzval KDU-ČSL a Unii svobody, aby s ODS vytvořily povolební koalici jako hradbu proti nelehké situaci, která nahrává levici, zejména sociální demokracii. Unie výzvu přivítala, místopředseda lidovců Kasal se k podobným úvahám stavěl skepticky. Probíhají jednání s ODA o možné volební spolupráci. ODA doufala, že se ji podaří na naši kandidátce zapojit do voleb do Poslanecké sněmovny, do kterých si jít sama netroufla. Se stejným návrhem přichází i DEU. Přišly v době, kdy ODS měla uzavřené kandidátky a regiony nechtěly dovnitř uzavřených kandidátek zasahovat pro nebezpečí vytvoření napětí uvnitř ODS, proto jsme museli na nabídku na spolupráci rezignovat. Před volební kampaní uskutečnila ODS několik akcí. Své sedmé výročí založení oslavila 21. 4. 1998 setkáním význačných osobností ODS s novináři v Hlavní kanceláři. 13. 5. 1998 na Žofině proběhlo setkání mladých členů ODS do 33 let pod názvem Generace 98 a 24. 5. 1998 se konala v Lucerně předvolební konference, na které byl představen volební program ODS.
Do voleb šla ODS s heslem Hlavu vzhůru. V preambuli volebního programu se stejným názvem ODS říká: "Jdeme do voleb jako jediná demokratická síla v zemi, kterou měli voliči možnost poznat v obou viditelných mocenských postaveních: ve vládě i mimo ni. Občanská demokratická strana byla viditelně korektní ke svým politickým partnerům, vždy byla ochotná k rozumným kompromisům, nebyla to ona, kdo zbrkle rozbil koalici a kdo přivodil pád vlády, aby v konečném výsledku nepomohl ani sobě, ani celé naší zemi."
Předchozí | Následující | Zpět na obsah |
Poslat odkaz na stránku e-mailem
*) vyplnění takto označených položek je povinné.
