Rok 1990

Dne 6. ledna přijímá sněm koordinačního centra Občanského fóra stanovy, které po schválení ministerstvem vnitra ČSR nabývají 10. ledna platnosti. Již v nich je obsažen prvek budoucího zániku Občanského fóra, neboť v článku 3, odstavec 1 proklamují: “Občanské fórum jako občanské politické hnutí vstupuje do politického systému Československa, není však politickou stranou. Je volným sdružením občanů, které neuznává princip demokratického centralismu a všestranně rozvíjí samosprávnou horizontální strukturu Občanského fóra, založenou na autonomii jednotlivých občanských fór.“ Jen menšina lidí tenkrát věděla, že volná horizontální politická struktura Občanského fóra nemá naději na trvalý život v soutěži politických sil. Přesto lidé s důvěrou a očekáváním zásadních změn vstupovali do roku prvních svobodných voleb, ke kterým je na 8.-9. ledna srdečně zval Václav Klaus.
Ale ještě předtím byly některé “staré struktury“, jak se říkalo “zasloužilým soudruhům permanentním funkcionářům“ vypoklonkovány ze zastupitelských orgánů. V březnu dochází kooptacemi k obměně obecních zastupitelstev a členové Občanského fóra v nich začínají zaujímat významnější místa. V Severomoravském volebním kraji číslo 8 jsou na kandidátní listiny pro volby do Federálního shromáždění - Sněmovny lidu zařazeni Václav Klaus (který si náš kraj sám zvolil) a z Ostravy na volitelná místa horník Ladislav Vrchovský, tiskový mluvčí OF Jaromír Piskoř, učitelka Soňa Tarhoviská a fyzik Jaroslav Suchánek; do FS - Sněmovny národů advokát Vlastimil Ševčík; do České národní rady redaktor Karel Biňovec, dělník Jiří Fiedor a hudební skladatel Miroslav Klega. Jmenovaní kandidáti z našeho města usedli do poslaneckých lavic, ale volební výsledky nelze jednoznačně považovat za úspěšné. Bylo by ovšem naopak nespravedlivé nazvat je neúspěchem.
Tato doba je charakterizována obětavou a horečnou činností mnoha lidí, kteří si teprve nyní začali uvědomovat plný význam slova občan, neboť až dosud pojem občanství byl v této zemi neznámý. Nesla však také všechny znaky amatérismu. OF přesně v duchu svých programových zásad bylo rozbředlou, neuchopitelnou silou bez jasného názoru a konkrétní vize. Ukazovalo se stále jasněji, že pouhý nesouhlas e komunismem nestačí, začínalo se projevovat zklamání, lidé očekávali více. Koordinační centrum OF v pražském Špalíčku se stalo neovladatelným molochem a tento fenomén pochopitelně poznamenal činnost jednotlivých OF v celé zemi. Z ostravského OF odchází Petr Havlík a stává se asistentem předsedy OF Václava Klause. Po jeho odchodu opouštějí řady OF postupně mnozí, jejichž jména jsou uváděna na výplatních seznamech OF na počátku roku. Pak se výplatní seznamy přestaly pořizovat a penízky se přestaly kutálet. Bylo třeba dát se do práce. OF od jakéhosi hurávlastenectví, primitivního antikomunismu, politického amatérismu a široké koalice nejrůznějších politických názorů začíná pevně směřovat - alespoň jeho větší část - k organizaci s jasným politickým programem. V OF se objevuje nová funkce, na naší politické scéně dosud neznámá - manažer. V ostravském KC OF se jím stává PhDr. Pavel Hamza, který vstoupil do politiky ve svém bydlišti v Ostravě-Zábřehu a v březnu 1990 byl kooptován jako člen plenárního zasedání obvodního národního výboru. Stal se předsedou klubu Nezávislých, což byla, jek sám říká “dost komická funkce, protože mezi těmi nezávislými byla jednak silná frakce OF, jednak tam byli socialisté, lidovci a navíc odpadlíci z komunistické strany.“
A takové či podobné to bylo ve všech městských obvodech. Po prázdninovém oddechu se OF začíná připravovat na komunální volby. Sněm stíhá sněm, ustavují se volební komise a na kandidátních listinách se objevují nová, dosud neznámá, jména. Důležitým mezníkem je volba Václava Klause předsedou OF ve středu 17. října 1990. Výsledek byl jednoznačný: Václav Klaus obdržel 115 hlasů, Martin Palouš 52. Ředitel ČTK, Petr Uhl, známý levičák, vyjádřil nesouhlas s touto volbou tím, že odevzdal odznak OF. Ve stejnou dobu se v posluchárně Pedagogické fakulty v Ostravě koná sněm OF. Svobodná politika na akademické půdě - kdo to kdy slyšel?! Ano, taková to byla tenkrát doba. Blíží se komunální volby. O politickou moc v městě se kromě OF ucházejí podivné koaliční slepence (například ČSSD, ČSS a SZ nebo ČSL a RUSB), Hnutí za samosprávnou demokracii-Společnost pro Moravu a Slezsko a bezostyšně s naprostou absencí studu také komunisté. Jakou má šanci OF? Agentura AISA na začátku října uvádí tyto preference: OF Čechy 30 %‚ Morava 17 %‚ HSD-SMS Čechy 1 %‚ Morava 25 %‚ KSČM v Čechách i na Moravě 6%. Oblastní poslanecká kancelář OF oznamuje 11. října zahájení činnosti na Zahradní ulici č. 12 v 5. patře. Své služby nabízejí občanům všichni poslanci FS a ČNR zvoleni za OF zejména v odbornostech, jimiž se zabývají ve výborech zastupitelských sborů. Jiří Petráš, člen městské volební komise, sděluje, že kandidátní listiny nepodaly Strana přátel piva, Nezávislá erotická iniciativa a Republikánská strana i unie. řádná škoda, že budou chybět mezi 267 kandidáty jiných politických stran.
Začínající ostrou volební kampaň provází v Ostravě vzrušení nad rozhodnutím ministra vnitra ČR Tomáše Hradílka (aktivisty OF), který koncem října zprostil služby Jiřího Sprušila, náčelníka krajské správy SNB. Ten si mezi lidmi získal popularitu vyhlášením a prováděním akce Zákon, zaměřené ostře proti kriminalitě. Protesty občanů v tisku i na manifestaci na Masarykově náměstí na podporu Jiřího Sprušila, intervence některých poslanců OF a mediální kampaň probíhají po celý listopad. Končí odchodem Tomáše Hradílka z funkce ministra vnitra ČR (sám řekl, že na tuto funkci nestačí) a návratem Jiřího Sprušila na post zástupce náčelníka krajské správy SNB.
Takových bouří ve sklenici vody (stávky, hladovky, petice za něco a proti něčemu) bylo v rozkolísané době nepočítaně. In margina se říká poznámce na okraj, ale tato by měla mířit do černého. Svoboda má různé tváře a různé projevy. Je tomu rok, co užíváme jejího dobrodiní. Ostrava je pořád ještě hornické město a tak občany otřásla tragedie na Dole 1. máj v Karviné. Při výbuchu metanu 18. října tam zahynulo 22 horníků a 4 další zranění skončili v nemocnici. To bylo ve čtvrtek. Již za dva dny přichází další otřes: u dolu bylo vykradeno několik aut patřících záchranářům a. členům havarijní komise. Není té svobody najednou příliš mnoho a budeme s ní umět zacházet? Slova komentáře na tuto zrůdnost neexistují. Redaktor Karel Biroveo, poslanec v ČNR za ostravské OF píše 26. října v ostravském deníku DEN: “Vítězné OF je málo aktivní, z centra OF ve Špalíčku dostáváme pokyny ke kompromisnické politice. Za touto váhavostí stojí levičáci, kteří ovládli centrum OF. To se snad změní teď, po volbě Václava Klause předsedou OF.“ Tato naděje je oprávněná, cítíme to i my v Ostravě, na periferii republiky.
Články Václava Klause ve Dni, převážně na ekonomická témata, jsou velmi potřebným zdrojem informací k malé privatizaci, devalvaci koruny a četným dalším aktuálním problémům, které jsou právě na stole. Ne tak prezident Václav Havel. Ten se v časopise The Spectator vyznamenal tímto projevem “...nikdy jsem neřekl, že v naší zemi chceme vybudovat kapitalismus...“ Karel Biňovec to komentoval slovy: Havel by se měl držet svých všelidských problémů, o nichž dokáže hovořit přístupným jazykem a nemluvit do ekonomiky, o níž ví toho zřejmě pramálo.“ Obrátky se zvyšují. K 31. říjnu se ruší přídělový systém na odběr automobilového benzinu pro obyvatelstvo (mimochodem litr Speciálu 91 bude stát 16 Kčs, Super 96 a Natural 95 bude za 18 Kčs). Dne 12. listopadu se koná poslední plenární zasedání Severomoravského krajského národního výboru za účasti předsedy vlády ČR Petra Pitharta. V pátek 16. listopadu v 18 hodin v Žaláku v Mariánských Horách byl večírek OF. Pamětníci, vzpomínejte! Týž den čteme v novinách, že vláda schválila návrh zákona o tzv. malé privatizaci. V neděli 18. listopadu bylo v Praze pěkně a v našem kraji pršelo a byla zima. V Praze vítaly na Václavském náměstí statisíce občanů prezidenty George Bushe a Václava Havla, U nás vítalo Václava Klause v Rožnově pod Radhoštěm 1500 lidí, ve Frýdku-Místku ve sportovní hale 4000 lidí a v Ostravě na Masarykově náměstí se v dešti, zimě a tmě sešlo v 17 hodin asi 1500 občanů. Bylo to tenkrát v tom nečase hodně nebo málo?
V sobotu 24. listopadu začaly volby do obecních zastupitelstev. V Ostravě ze 138 852 oprávněných voličů jich přišlo 57,4 % (ze všech okresů v kraji pouze v Karviné byla účast o málo nižší 55,5 %). V celé ČR však byla účast 73,55 %‚ moc jsme se tedy v té bývalé kovadlině socialismu nevyznamenali. Ale výsledek byl na druhé straně potěšující: z 593 mandátů jich OF získalo 286. Na mítinku OF ve středu 28. listopadu v pavilonu C5 na. Černé louce jsme tedy mohli oslavovat. Ve středu 5. prosince na prvním zasedání volí Zastupitelstvo města Ostravy za primátora Ing. arch. Jiřího Smejkala (OF), jeho náměstky Ing. Milana Balabána (OF), Ing. Josefa Jelínka (trojkoalice-Strana zelených), Ing. Zbyňka Pražáka (nezávislý za KDU), RNDr. Radoslava Štědroně (OF) a další členy rady Ing. arch. Josefa Pavlana, MUDr. Hanu Herákovou a PhDr. Lubomíra Zaorálka (OF), Lubomíra Košíka (trojkoalice ČSSD), Františka Vaška (Strana zelených), Jindřicha Kalíka(ČSSD) a za blok KDU Ing. Vladimíra Gelnara a Jana Breníka. Svádí to k oddechnutí, že to máme šťastně za sebou. Jak si tato sestava poradí s řízením města - to je ve hvězdách. U blízkých sousedů v Havířově v odložených volbách to dopadlo hůře: KSČM získala 25,4 hlasů a OF zůstalo za ní s 23 %.
V neděli 9. prosince v Olomouci na setkání manažerů a politických představitelů OF přednáší Václav Klaus svůj návrh na přeměnu OF v politickou stranu s jasným programem, jehož dominantním faktorem je vytvoření tržní ekonomiky založené na soukromém vlastnictví. Rok 1990 můžeme uzavřít a stručně bilancovat. Máme za sebou dvoje úspěšné volby, Václav Klaus je předsedou OF a ostrými tahy narýsoval cestu, kterou se chceme a musíme brát. Ale komunisté pomalu zjišťují, že jim nic nehrozí a začínají zvedat hlavy. Už jsme se dověděli, kdo to byli Adam Smith, John Maynard Keynes, Friedrich August von Hayek, Milton Friedman, zase jsme oprášili Aloise Rašína a právě díky Václavu Klausovi a jeho neúnavné publikační činnosti se začínáme orientovat ve složitostech toho velkého i našeho malého světa.